Komorní hra Carol Rocamory o lásce, odloučení a hlavně divadle

On, osmatřicetiletý spisovatel, si připadá vedle devětadvacetileté herečky strašně starý a zkušený. Jí zase lichotí pozornost slavné osobnosti.

A když na čtené zkoušce Racka přeskočí mezi jejich kradmými pohledy jiskra, zrodí se vztah, který přinese oběma mnoho radosti i trápení. Vztah žitý na dálku, ona v Moskvě, on na Jaltě, oba plni netrpělivosti, touhy i žárlivosti. Díky režisérce Lídě Engelové i hereckým protagonistům je hra víc než milostným dramatem v dopisech – stěžejním tématem je tu divadlo, jež osudově zasahuje do života obou partnerů.

Ladislav Frej hraje Čechova s lehce ironickým nadhledem člověka, který tuší, že jeho život nebude mít dlouhého trvání, a proto chce využít každou minutu. O to hůř snáší nedobrovolnou zdravotní internaci na Jaltě, kde prožívá dění v Moskvě pouze prostřednictvím Olžiných dopisů.

Frej přesvědčivě zahraje pocit ostychu, zaskočení z citu, který ho ovládl a jejž se marně pokouší zlehčovat, rostoucí žárlivost i obavu o Olgu a marnou touhu být jí nablízku. Daniela Kolářová je právě tak lehkomyslnou i okázalou herečkou, jež k životu potřebuje slávu, vzruch a popremiérové večírky, jako ženou schopnou vroucího citu, o který se ale přetahuje manžel s divadlem.

Režisérce i hercům se podařilo vytěžit z textu i spoustu jemného humoru, který nadlehčuje temnější stránky osudového vztahu.

Tvá ruka v mé dlani (tak končíval Čechov dopisy Olze, pokud ji nenazýval „Drahá herečko!“ či „Pejsku!“) je příjemná inscenace, která drží diváky po dobu sedmdesáti minut v moci a která vinohradské komorní scéně sluší.