Jste členkou poroty soutěže Česko-Slovensko má talent. Jsou naši mladí umělci ve světě konkurenceschopní?

Neodvažuju se na to říct objektivní názor, protože jsem vlastenec, který je přesvědčen, že všechno, co je naše, je nejlepší. Svět kolem je samozřejmě plný neuvěřitelných talentů. Za všechny hovoří třeba výkony těch, kteří se do naší soutěže přihlásili ze zahraničí. Nadchli nás ovšem i proto, že jsou jiní, a já myslím, že kouzlo čehosi jiného budeme mít i my pro svět.

V jakém uměleckém oboru jsme u nás a na Slovensku nejsilnější?

Myslím že ve zpěvu. To je obor, kterému rozumím a troufám si ho objektivně posuzovat. Je tu spousta dobrých zpěváků. V soutěži se například objevily dvě fenomenální dívky, osmiletá a devítiletá. Obě svým výkonem postavily celé divadlo na nohy, opravdu byly výborné. Já jim ale upřímně přeju, aby nezvítězily.

Proč?

Bála bych se, že jejich kariéra skončí v jedenácti letech, což by byla velká škoda. Pro povolání zpěvačky musí mít člověk určitý přehled. Musí vědět, co dělá, jak se v branži pohybovat, kým se obklopit, jak se radovat z chyb a co všechno lze vytěžit z neúspěchu. To ty malé holky zatím nemohou vědět, potřebují na to čas. Vítězství v jejich věku by jim proto podle mě mohlo ublížit.

V polovině listopadu zahájíte vánoční turné. Čím na něm své fanoušky překvapíte?

Na to se mě lidé ptají neustále. Já mám ale vystoupení prakticky každý den, tedy asi třistakrát do roka. Není možné, abych na nich pořád něčím překvapovala. Proto se s velkou úctou a pokorou vrátím k písničkám, které jsem nahrála na loňské album Bílé Vánoce Lucie Bílé. Na takovou desku jsem čekala pětadvacet let, a proto ji nechám ještě pár roků žít. Díky Petru Maláskovi a především Pavlu Vrbovi, který mi napsal výborné texty, je to opravdu povedené album. Přála bych si, aby letošní turné bylo tak nádherné jako to loňské.

Máte při zpívání vánočních písniček nějaký zvláštní pocit?

Vánoční písničky jsou skutečně jiné. Nejenom proto, že spousta vystoupení je v kostelích. K vánočním svátkům a koledám mám, stejně jako jiní lidé, velkou úctu. Chtěla jsem, aby na tom vánočním cédéčku nebyla žádná exhibice. Měl na něm být kus Vánoc a při rozbalování dárků nemělo posluchače rušit, naopak hezky podbarvovalo náladu. To samé se děje i na koncertech. Velmi nás překvapilo, s jakým pokorným pocitem lidé ty písničky přijímají. Vědí, že si přišli pro pohlazení.

Pustila jste si to album loni na Štědrý den?

Bez falešné skromnosti říkám, že jsem si ho pustila a letos si ho pustím znovu. Nepřipomíná mi práci nebo Lucii Bílou. Je pro mě především krásnou hudbou. V minulosti jsem si vždycky pouštěla nahrávky svých kolegyň a kolegů, tentokrát jsme se konečně těšila na své.

Se skupinou No Name jste nahrála na její novou desku Nový album písničku Ženušky. Jak k téhle spolupráci došlo?

Pět let jsem měla na TV Nova svůj pořad, do kterého jsem si zvala různé hosty a zpívala s nimi nějaký jejich hit. Seznámila jsem se při tom i s No Name a zjistila jsem, že to jsou fajn lidé. Potom jsme se pár let neviděli, až mi letos nabídli, jestli bych si s nimi nechtěla na jejich albu zazpívat. Souhlasila jsem.

Dostáváte hodně nabídek k hostování?

Dostávám, ale už jsem chválabohu v pozici, kdy si můžu dovolit říkat ne. Odmítám i věci, které jsou krásné, protože na ně nemám čas. Víte, věřím v tomhle své intuici. Jakmile mi něco jenom malinko napoví, že to není cesta, kterou bych měla jít, okamžitě řeknu ne. Neměla jsem ale problém spolupracovat s No Name, Karlem Gottem, Petrem Hapkou nebo na filmech Kajínek a Lidice. Všechno dělám zadarmo. Nikdy si za to nevezmu honorář, protože mě to pokaždé obohatí, a to je samo o sobě dost slušný plat.

Máte už představu, jak by mělo vypadat vaše další studiové album a kdy jej vydáte?

Chtěla bych, aby vyšlo příští rok. Repertoár na ně už mám nasbíraný, v tom mi se svým přehledem a známostmi ve světě pomohl Jaro Slávik. Mám patnáct připravených písniček, z toho ke čtyřem napsal text Xindl X a k jedenácti Pavel Vrba.

Měla jsem obrovské štěstí, že jsem zažila jeho poslední léto a on mi během něho věnoval několik svých myšlenek. Otextoval mi už z velké části loňské vánoční album a já mu po napsání dalších textů mohla poděkovat za každé slovíčko, které napsal. Album točíme postupně, nahráli jsme už první písničku, která se jmenuje Chyba lávky. Až desku dodělám, sesbírám Vrbovy básně a texty, které se někam zaběhly, a nahraju z nich hezké šansonové album. Slíbila jsem to na jeho pohřbu.