Má v dnešní době vůbec smysl vydávat hudbu na kompaktním disku?

Jednoznačně ano. Ale pouze v případě, že je to podpořené, tak jako u nás, vinylovou deskou. Ta se totiž stává opět žádaným zbožím. O vinyly mají zájem především hudební sběratelé. Pokud se alba prodávají za rozumnou cenu a mají graficky zajímavý obal, má určitě cenu je stále vydávat na formátech jako je kompaktní disk či vinyl.

Texty na novém albu působí dost depresivně, souhlasíte?

Ano, je to tak! Já mám teď to, čemu se říká krize středního věku. Navíc mi není moc dobře zdravotně, takže se to muselo někde odrazit. Hodně témat mě napadlo v nemocnici, kde jsem ležel. Texty tedy odráží mé životní příběhy a vidění světa. Vznikaly asi dva měsíce. Vždycky nejprve nosím v hlavě nějaký fragment, na který pak nabaluju ostatní slova. Hodně mi v psaní pomáhá i hudba, kterou skládá kytarista Dušan Lébl. Je mým vodítkem, podle kterého já pak vytvářím textovou linku.

Jste velký milovník fotbalu. Nikdy vás nenapadlo napsat texty ryze fotbalové?

Ne, my jsme si mezi sebou v kapele řekli, že fotbalovou tématiku zpracovávat nebudeme, protože každý z nás fandí jinému týmu. Kdysi Plexis udělali fotbalovou, trochu humornou skladbu. Píseň pocházela od britské skupiny Toy Dolls a my k originální hudbě dodělali český text. Tím se naše fotbalová tématika zřejmě definitivně vyčerpala.

Mluvil jste o krizi středního věku. Jak vlastně pozná punkový hudebník, že je čas skončit s hraním?

Tak to já nevím. Asi musíš prostě a jednoduše chcípnout! Když už neotevřeš ráno oči, tak přišel tvůj čas. To je asi jediné znamení toho, že je definitivní čas skončit s hraním.