„Funerální tematika výstavy může být pro některé návštěvníky na první pohled překvapivá. Roman Týc není pozér, netouží šokovat ani exhibovat. Roman Týc poctivě otevírá ve svých projektech témata, která už naše zrychlená konzumně-informační společnost nedokáže vnímat nebo je pohodlně ignoruje. Roman Týc nás svojí prací varuje, vrací nás zpátky k podstatě, nutí k zamyšlení,“ zní ve stanovisku pražské galerie Dvorak Sec Contemporary k výstavě Grave Robber (Vykradač hrobů). Výstava bude slavnostně otevřena v úterý večer.

Funerální tematika jako hraniční metoda

Umělec k novému dílu poznamenal: „Když vám v šesti letech zemře matka, vy ji vnímáte jako dvou kilovou plechovou urnu, a zbytek života její podobu znáte jen z fotografie, tak jako dítě věříte, že existuje způsob, jak ji z té plechovky osvobodíte... a nejen ji.“

Zástupci galerie v čele s ředitelkou Olgou Dvořákovou připouštějí, že Týcova metoda je hraniční. „Zkouší sebe i své okolí, ale přitom není boratovsky destruktivní... Galerie se rozhodla dát Romanu Týcovi prostor, neboť jsme přesvědčeni, že jeho výstava klade vysoce humánní otázky posledních věcí člověka a upozorňuje na náš podivně pokroucený vztah ke smrti.“

Vystavené obrazy mají být neprodejné a podle prohlášení galerie by mohl být popel po skončení výstavy rozprášen na důstojném místě.

Obrazy, které vytvořil kontroverzní umělec Roman Týc z popela zesnulých. Tvrdí, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Chce tak otevřít diskusi o nezdravém vztahu současné společnosti ke smrti.

Obrazy, které vytvořil kontroverzní umělec Roman Týc z popela zesnulých. Tvrdí, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Chce tak otevřít diskusi o nezdravém vztahu současné společnosti ke smrti.

FOTO: ČTK

Vedení galerie Týcovo dílo hájí: "To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného."

Nejznámější akcí Romana Týce (1974) je projekt Semafory (2007), ve kterém autor na 50 semaforech pro chodce po celé Praze nahradil čočky se statickými panáčky za panáčky v akci - sedícího, ukřižovaného, čurajícího, odpočívajícího či s flaškou. Za projekt získal první cenu na vídeňském festivalu Sidewalk cinema, naproti tomu v České republice byl Týc za projekt odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši jednoho měsíce a momentálně čeká na rozhodnutí k nástupu trestu do vězení.