Streisandová se vrací už s 33. studiovým albem a zpívá na něm texty svých starých přátel Alana Bergmana a Marilyn Bergmanové. Další dávka romantických a slzopudných skladeb nepřekvapí očekávatelnou, ale nezpochybnitelnou kvalitou zpěvu a orchestru.

Jako zpěvačka jen jemně naznačuje a nechá se unášet na rozmáchnutých smyčcových aranžích. Přednáší převážně balady, jen výjimečně přeskočí ke swingu. Používá však pořád stejný výraz a po půl hodině se už začíná zajídat.

Její desky ovšem nevycházejí proto, aby sdělily hudebnímu světu něco nového, ale proto, aby potěšily letité posluchače a pomohly jim utvrdit se v názoru, že všechno je v pořádku - Streisandová je živa a zdráva a zpívá pořád stejně. Komu to stačí, nebude mít s tímto vkusným albem problém.

Celkové hodnocení: 70 %