Rada ČT minulý týden ve středu zúžila počet kandidátů na post ředitele veřejnoprávní televize ze 32 na pět. Jsou mezi nimi výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč, bývalý šéf TV Nova Petr Dvořák, bývalý výkonný ředitel TV Óčko Hynek Chudárek, někdejší marketingový ředitel TV Prima a pražského dopravního podniku Jan Svoboda a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek. Do finále se tak nedostal například režisér a producent Fero Fenič, někdejší ředitel vydavatelství Economia Michal Klíma či šéfdramaturgyně vývoje nových pořadů ČT Alena Müllerová.

Nekompetentní rada?

"Někteří kandidáti se skvělými projekty dostali minimální počet hlasů a je trapné i bodové srovnání mezi těmi, kteří nepostoupili," píší ARAS a FITES v otevřeném dopise. Svědčí to podle nich buď o nekompetentnosti některých členů Rady ČT, nebo o jejich závislosti na přáních politiků, kteří je do rady jmenovali. "Potvrdily se tím naše výhrady ke způsobu jmenování rad veřejnoprávních médií, které jsme vyjádřili ve svých otevřených dopisech politikům na konci roku 2010 a na jaře 2011," dodávají pisatelé dopisu.

Rada ČT má podle nich povinnost volbou generálního ředitele zajistit zrušení všech vazeb na současné vedení ČT. To v průběhu loňského a letošního roku filmaři kritizovali například kvůli restrukturalizaci ČT. Mnozí tvůrci si stěžovali, že nezaručuje dobrý výběr námětů. Pod palbou kritiky byly také tendry ČT, například na vývěr televizních poplatků. Ten nakonec vedení televize muselo zrušit.

Pokud konečná volba podle pisatelů dopisu neupřednostní profesionála, s nímž bude mít ČT poslední šanci ustát svou výjimečnou pozici v audiovizuálním prostoru, a vybere mezi kandidáty, jejichž jména odbornou veřejnost udivují, bude to velká prohra. "Prohra nejen nás, tvůrců, ale celé společnosti, ovládané komerčními médii," píší ARAS a FITES.

Odbory kritizují

Výběr Rady ČT kritizuje i Nezávislá odborová organizace ČT v Praze. Výběrové řízení podle ní přineslo více otázek než odpovědí, protože Rada ČT nepochopitelným způsobem porušuje pravidla, která sama předem nastavila.

"Proč Rada ČT nebrala v potaz u drtivé většiny kandidátů postoupivších do druhého kola kvalitu a propracovanost projektů, když na ně při vyhlášení výběrového řízení kladla důraz?" diví se odboráři. Mimo jiné kritizují také skutečnost, že Rada vybrala do pětice finalistů výkonného ředitele ČT24 Romana Bradáče. "Proč Rada ČT, deklarující nutnou změnu ve vedení ČT, vybrala do pětice finalistů kandidáta, který je dlouhou dobu součástí dnešního managementu, tzv. týmu Jiřího Janečka, který přispívá k destabilizaci a ke komercionalizaci televize veřejné služby a uvnitř ČT nemá absolutně žádný kredit?" ptají se.

Odborům vadí i Jan Svoboda, který nemá vysokoškolské vzdělání v ČR nostrifikované. Nad tím se zamýšlela i sama Rada, nakonec však dala na Svobodovu námitku, že požadavek nostrifikace nebyl v zadání výběrového řízení.

Rada ČT podle odborů svým postupem dala najevo, že vůbec nejde o budoucnost televize veřejné služby, jako spíš o nekalé kšefty a zákulisní dohody. V tomto smyslu se obracejí i na sněmovnu, která by se podle nich měla skandální volbou zabývat.

Výběrové řízení na generálního ředitele ČT rada vypsala v polovině července poté, co bývalý ředitel Jiří Janeček oznámil, že hodlá ze zdravotních důvodů rezignovat. Do tendru se přihlásilo cekem 36 lidí, čtyři z nich však byli vyřazeni, protože neposlali v pořádku přihlášku s materiály. Janeček odstoupil 31. srpna, ČT od té doby řídí statutární zástupce a vedoucí kanceláře generálního ředitele Vladimír Karmazín. Nového generálního ředitele chce rada vybrat na své schůzi ve středu 21. září.