Zdeněk Sýkora se narodil 3. 2. 1920 v Lounech. Vystudoval výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde poté působil jako pedagog až do roku 1980.

Po počátečním experimentování se surrealismem a kubismem se od konce čtyřicátých let věnoval krajinomalbě, která zůstala jeho celoživotní láskou. Generalizací přírodních forem dospěl k abstraktnímu výrazu a od počátku 60. let maloval kompozice založené na vztazích základních geometrických tvarů; tyto tvary se poté staly základem elementů, jež začal organizovat do rastru. V roce 1963 tak vznikla první z řady struktur – Šedá struktura. Ve stejném roce se stal jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Křižovatka.

Pro organizování geometrických elementů ve svých strukturách používal kombinatorický princip a v polovině šedesátých let zapojil do své práce počítač (ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem), zařadil se tím mezi světové průkopníky této metody. Účastí na několika důležitých mezinárodních výstavách umění geometrického zaměření získal významné postavení na mezinárodní výtvarné scéně a jeho díla se dostala do předních evropských a amerických sbírek.

Zdeněk Sýkora na archivním snímku

Zdeněk Sýkora

FOTO: archiv, Právo

Začátkem 70. let se elementem jeho nových obrazů stala linie. Oproti přísnému řádu, s nímž pracoval u struktur, využil při tvorbě liniových obrazů náhodnost. Tvary, délky, tloušťky, barvy a křížení linií určovala náhodná čísla, která generoval počítač.

Roku 1980 odešel do důchodu a věnoval se pouze malířské tvorbě. V roce 1983 se oženil se svou bývalou studentkou, jeho manželka Lenka se později stala jeho spolupracovnicí.

Roku 1991 se stal čestným občanem města Loun, v roce 2003 mu byl francouzským ministrem kultury udělen titul rytíře Řádu umění a literatury a v roce 2005 obdržel prestižní rakouskou cenu Herberta Boeckla.

Velkou retrospektivu Zdeňku Sýkorovi připravilo Josef Albers Museum v Bottropu, Dům umění v Brně, Willhelm-Hack-Museum v Ludwigshafenu, Galerie hlavního města Prahy a Museum der Moderne v Salcburku. Jeho obrazy struktur a linií tvoří součást kolekcí prestižních domácích i světových muzeí - například Centre Pompidou v Paříži, MUMOK – Stiftung Ludwig ve Vídni, Neues Museum v Norimberku.