Článek
Díky znamenitým, od komedie dell´arte ke grotesce namířeným hereckým výkonům Bedřicha Výtiska v roli pana Geronta, Zdeňka Dvořáka v titulní roli a Jana Grygara coby pana Arganta - musel nahradit Jaromíra Dufka, dejž mu pánbů uzdravení, nespravedlivá zubatá s kosou by už z Brna mohla jít někam jinam - a díky všem ostatním komediantům moc dobrá komedie.
Šířit zlobu, nenávist
Scapinova drsná lotrovina - fingované přepadení Geronta, kdy ho schovaného v pytli vyplatí holí za lakotnost a hovadství - přivedla mne při snídani už zase v penzionu v Hradci na myšlenku, že by v té hrubé pytlovině měl sedět kolega kritik Milan Uhde. U jogurtu vypravoval nezaměnitelným dalekonosným hlasem, co slyšel - a co proto jako spravedlivý Čech soudí: Situace v tom divadle je prý strašlivá. Lidé utíkají, nikdo z přespolních nechce už v Mahenově divadle režírovat, tvorba pod vedením Zdeňka Plachého stojí za starou Belu. A je zvědavý, kdy to brněnské radnici dojde... Sedět s ním jiný povedený pohádkář Richard Erml, napsal by do bulváru - aniž v NDB jediný kousek viděl - pokračování komiksu o Mrtvole z Brna.
Scapino (Zdeněk Dvořák) s kráskami Zerbinetou a Hyacintou (Kristýna Jiroušková, Klára Apolenářová).
Uhde v docela levičácké stávce za Lubomíra Marečka, který se s Plachým pohádal o podjatost, ale do divadla samozřejmě jako kritik dál chodí, neviděl už tři premiéry (Zaslíbení, Cyrano, Scapino). Nic proti tomu, v jeho věku si může dovolit navštěvovat divadlo jen nahodile, ale právo lhát nebo se jen domnívat nemají ani poslední spravedliví.
O přespolních: Horváth je Slovák, a v příští sezóně se v Mahence objeví Pražáci Martin Stropnický, SKUTR, a to je pojem, s výtvarnicí Pražské 5 Simonou Rybákovou - to bude zase v Brně zloby - a ke všemu ještě popražštělý, protože nezakomplexovaný Arnošt Goldflam!
„Umírající“ Scapino (Zdeněk Dvořák), polepšený pan Geront (Bedřich Výtisk), za nimi milenci Hyacinta a Oktáv (Klára Apolenářová, Jakub Šafránek).
Jedovatost, prostořekost
Scapinova šibalství jsou hravá, jedovatá, již Molièrem obhroublým lidovým humorem vybavená (další hřích), Jiřím Žákem moc dobře do češtiny převedená, výtvarně Petrem Čaneckým záměrně poněkud tělesně deformovaná a Petrem Mankoveckým po duchu situací v tom uvěřitelném „stakato, kvapík, mateník“ příběhu hudebně vyšperkovaná.
Zločineckou rotou čili Scapinem zmlácený pan Geront (Bedřich Výtisk) a Zerbineta (Kristýna Jiroušková).
A protože také Petr Bláha, Jakub Šafránek, Martin Sláma a David Kaloč se překonávají, a Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová (až na intonaci v písních) a novicka Kristýna Jiroušková jsou nejenom krásné (také díky oblé prvky zvýrazňujícím kostýmům zmíněného Čaneckého), ale i čiperné, má divák v Mahenově divadle k ochutnání a potěše prostořekého Molièra vysmívajícího se zapšklosti a umanutosti.
Celkové hodnocení: 75%
Národní divadlo Brno - Molière: Scapinova šibalství. Překlad Jiří Žák. Režie a úprava Emil Horváth, dramaturgie a texty písní Martin Dohnal, scéna a kostýmy Peter Čanecký, hudba a korepetice Peter Mankovecký, choreografie Juraj Letenay. Premiéra 24. června 2011 v Mahenově divadle.