Do Prahy přijedete se svým projektem The Twilight Singers a představíte nové album Dynamite Steps. Jak dlouho pro něj vznikaly písničky?

Osmnáct měsíců. Během toho roku a půl jsem napsal asi třicet písniček a z nich vybíral výsledných jedenáct. S devatenácti jsem se musel rozloučit.

V jedné skladbě na desce hostuje vynikající zpěvačka Ani di Franco. Jak k této spolupráci došlo?

Byla už na našem předchozím albu. Je to moje kamarádka, oba žijeme v New Orleans. Navíc je vdaná za chlapa, se kterým jsme nahrávali. Známe se už asi sedm let, ta spolupráce byla naprosto přirozená.

Pracujete na tom, abyste nové písně The Twilight Singers nějak oddělil od těch, které jste napsal pro své další dva projekty The Afghan Whigs a The Gutter Twins?

The Afghan Whigs už neexistují mnoho let, to se už do mé tvorby nepromítá. Rozdíl mezi mými dvěma současnými projekty je v tom, že písně pro The Gutter Twins většinou píšeme společně s Markem Laneganem, který se mnou v té kapele je. Takže pokud píseň píšu sám, je pro The Twilight Singers.

Už se vám stalo, že jste napsal písničku a nazpíval ji s jiným projektem, než byste si býval přál?

Ano, to se v minulosti stávalo. Nenapadá mě teď žádná konkrétní píseň, ale vzpomínám si, že písně Forty Dollars a Dead to Rights, které skončily na minulém albu The Twilight Singers, jsem napsal v době, když jsme pracovali na albu kapely The Afghan Whigs.

V čem je pro vás atmosféra písniček The Twilight Singers osobitá a zajímavá?

Zpívám je já. Dělám si legraci, ale vlastně neznám jinou kapelu, která by zněla byť jenom podobně. Odlišuje nás absolutní jedinečnost.

Lze stále chápat The Twilight Singers jako projekt, nebo už je to regulérní kapela?

Mám pocit, že opravdovou kapelu, takovou tu, kterou založí děti někde na škole, jsem měl jen jednu. Byli to The Afghan Whigs. Teď sice hraju ve dvou projektech, ale vlastně nevím, jestli je můžu nazvat kapelami. To jste mě dostala. Řekněme prostě, že dělám hudbu...

Co bude dál s vaším dalším hudebním projektem The Gutter Twins?

Můj kolega Mark Lanegan právě pracuje na sólovém albu a já jsem na turné s The Twilight Singers. Takže odhaduji, že pokud se něco má udát, bude to nejdříve za rok a půl.

V Americe se hodně diskutovalo o výsledcích letošních Grammy. Sledujete tento ceremoniál?

Nekoukám se, protože je to skoro vždycky hrozné. Navíc jsem pozoroval, co udělalo vítězství s Arcade Fire. Podle mě to nebylo nic dobrého. Ten nenadálý zájem jim moc neprospěl. A letošní vítěz, kapela Lady Antebellum, je hodně špatná. Je to obyčejná country kapela. Je hodně populární, ale také zatraceně špatná.

Jak bude vypadat váš pražský koncert?

Máme pět alb a spoustu písní, takže ticho tam nebude. A rádi na koncertech hrajeme tak dvě tři coververze nějakých jiných skladeb. V Praze jsem hrál už několikrát, je to nádherné město, vždycky se mi tam líbilo. Máme před koncertem volný den, tak si tam trochu odpočineme. Na to se těším.