O to větší je zklamání z výstavy Mutující médium (do 1. května), která má podle kurátora Pavla Vančáta odhalovat vývoj a proměny fotografie a zejména práce s ní jako médiem v českém umění posledního dvacetiletí.

Na první pohled zarazí výběr jmen, která z většiny nemají se školenou fotografií jako svébytným výrazovým prostředkem mnoho společného – Jiří Surůvka, Daniel Pitín, Jiří Černický, Antonín Střížek nebo Michal Pěchouček – ale budiž, autor výstavy přece nechtěl představovat výhradně fotografy, ale způsob, jakým umělci s médiem citlivým na světlo zacházejí, jak je parafrázují, využívají, destruují nebo konstruují nový jazyk.

Máme málo umělců?

Pak je tu ovšem otázka, zda je těch tvůrců v Česku skutečně tak málo, když se v sálech Rudolfina ze čtyřiadvaceti umělců dokola opakuje šest sedm. Ostatní jsou jen na doplnění?!

Navíc logika, jakou Vančát sto padesát děl do bloků (piktoralisté, stratégové nebo nefotografové) vybíral, může divákovi zamotat hlavu, protože některá jména se táhnou výstavou jako nit, aniž by u nich byla patrná stylistická či tematická změna. Vůči návštěvníkům je to krok ne příliš vstřícný, působí, jako by si kurátor nevěděl rady, a tak umělce „svobodně“ naházel vedle sebe.

Galerie této úrovně by si též mohla odpustit instalační lajdáctví – tím myslím čtveřici vystříhaných vybledlých fotografií od Michala Kalhouse, nejspíš na téma „cesta ubohého zajíce na kuchyňský pekáč“. Fungovat by to mohlo někde v karlínské hale, ale ne v Rudolfinu.

Výstřely do tmy

Název Mutující médium mate a i po zhlédnutí posledního sálu, kde je už fotografie rozebrána na elementy, uniká myšlenka celého projektu. Expozice sice nabízí vedle absurdních výstřižků nebo amatérských maleb přitažlivé jednotlivosti, jako práce Ivana Pinkavy, Václava Jiráska, sérii masek od Mileny Dopitové nebo plastiku blesku od Jiřího Černického, jenž splňuje kurátorův záměr o uchopení fotografie jako motivu v současném umění, ale jako celek působí nepřesvědčivě.

A o tom, co se tedy s fotografií v umění stalo, čím si prošla a kam případně došla, se nedozvíme zhola nic. Jsou to jen výstřely do tmy, takové plácnutí do vody, co nevytváří na hladině žádné kruhy.

Celkové hodnocení: 50 %