Na souvislosti v něm popsaného příběhu fanatické komunistky Ku Šan, která byla jako „kontrarevolucionářka“ v roce 1979 popravena, vzpomíná autorka v doslovu právě vydané knihy, kterou napsala v roce 2005. O její kvalitě svědčí ocenění, která získala: Mezinárodní cenu Franka O´Connora za nejlepší povídku, cenu Hemingwayovy nadace, PEN klubu a v neposlední řadě cenu deníku Guardian za nejlepší debutovou knihu.

Hledají ztracenou naději

Citlivým zrakem vnímajícím osudy starší i mladé generace vypovídá v díle Tisíc let vroucích modliteb o světě jedné z nejstarších civilizací, o současnících, kteří se narodili „do špatné doby“, o sváru myšlení ctitelů „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga a lidí hledajících svou naději v odchodu ze země.

Nejsou to jediné otázky, které autorka pokládá. Hledí do duší lidí a vnímá jejich osamělost a bolest, které se i sami bojí dotknout. V případě softwarového inženýra Chana je to například homosexualita, kterou se cítí vyřazen ze společnosti. Yiyun Li však nejen jako autorka, ale i jako matka ví, že jsou hodnoty, které se nedají změřit ani zvážit, přesto člověku nejvíce pomohou.

Jíst dobré jídlo bez tvrdé práce je hřích

Lákají ji zapírané starosti, jako v příběhu Janga, mladého muže hrajícího v Pekingské opeře ženské role, do nichž se převtěluje i mimo jeviště.

Svět čínských lidí je spojen s obraznými přirovnáními. Mnoho jich připomíná autorka při charakteristice postav.

„Jíst tak dobré jídlo bez tvrdé práce je hřích,“ říká si „babička Li“, když se ocitne jako kuchařka v internátní škole v horách. Povídky Yiyun Li a jejích hrdinů překvapí a vedou k zamyšlení.

Celkové hodnocení: 95 %