Na svém debutu …ešte váham (2008) jste podepsaná jako Kristina. Na novince V sieti ťa mám jste už Kristína, tedy s druhým dlouhým měkkým í. Proč došlo k té změně?

Protože jsme si s mým tvůrčím týmem řekli, že to bude více slovenské. Při realizaci první desky jsme byli ovlivněni zejména americkou muzikou, konkrétně r’n’b. Já sama jsem například vždy obdivovala Britney Spears. Druhé album je více popové, a tak jsme se rozhodli, že se budu psát slovensky, tedy Kristína. Tak to mám i v občance.

Proč jste utekla vlivu r’n’b?

Bylo to spontánní. Kromě toho jsem se v době dokončování prvního alba setkala s textařem Kamilem Peterajem. V minulosti psal především pro Mariku Gombitovou, Pavola Hammela, Mekyho Žbirku nebo skupinu Modus. Začali jsme spolupracovat a texty, které mi napsal, jsou úplně jiné než ty, s nimiž jsem pracovala do té doby. I díky nim se na hudbu dívám jinak. Uvědomila jsem si, že zpívám hlavně pro slovenské publikum. Slovenská kultura není americká. Stojím si za všemi písněmi z prvního alba. Stojím si ale i za těmi z nové desky. Je to můj vývoj.

Hovoříte s Peterajem o tématech textů?

Bavíme se o tom, ale stejně u mě převládá pocit, že je to skoro zbytečné. Kamil přesně ví, o čem mohu ve svých letech zpívat, má mě přečtenou. Když spolu řešíme texty, pak většinou kvůli nějaké metafoře, která mi není dost jasná. Jeho práce je pro mě strašně inspirativní.

Průlom jste zaznamenala s písničkou Horehronie, s níž jste letos reprezentovala Slovensko v soutěži Eurovision Song Contest v Oslo. Proč tak uspěla?

Podle mě je to skladba, kterou si budou lidé zpívat i za patnáct let. Je o Slovensku a na posluchače u nás zapůsobila strašně pozitivně. Proto jsem se asi dostala do finále Eurosongu. Navíc u nás dlouho nezpíval nikdo text o své zemi a její přírodě. Ještě než jsem s písničkou šla do soutěže, hrálo ji asi měsíc slovenské Fun Rádio. Soutěžit ale podle regulí mohla.

Co vám účast ve finále Eurosongu přinesla?

Pro mou kariéru to byl zásadní průlom. Všechno se pak rozběhlo. Začala jsem víc vystupovat, vznikl tým, který se o mě stará, všechno je mnohem profesionálnější. Na serveru youtube i na mých internetových stránkách byla spousta komentářů od zahraničních fanoušků, což mě utvrdilo v tom, že je má písnička oslovila. Horehronie se hrálo také v některých zahraničních rádiích, mnohá si tu skladbu sama vyžádala. A reprezentovat Slovensko před tolika lidmi z celého světa pro mě byla velká čest.

Je na vašem novém albu skladba, která je vám osobně milejší než Horehronie?

Je to v první řadě písnička Pri oltári. Její téma je trochu esoterické, ovšem oslovit může úplně každého. Je vážnější a dost reálná. Takový vztahový příběh určitě mnozí zažili. Skladba Hotel Mama je zase o lásce, o andělech, o tom dobrém, co je nad námi, o době, v jaké žijeme. Obě mám moc ráda.