Kniha tvrdí, že ministerstvo bylo za Hitlerova režimu zločineckou organizací, která se aktivně podílela na holokaustu. To ale němečtí odborníci považují za zjednodušené.

Téměř 900stránkovou studii na konci října slavnostně představil současný ministr zahraničí Guido Westerwelle. Na jejím základě vyjádřil veřejně lítost, že se úřad za nacistické éry "s administrativní chladnokrevností" podílel na vyvražďování Židů.

Ministerstvo následně nechalo odstranit ze svého berlínského sídla portréty německých velvyslanců sloužících před rokem 1951 a totéž uložilo i německým ambasádám v zahraničí. Podle magazínu Der Spiegel současně zahájilo prověrku všech textů v brožurách a na internetových stránkách ministerstva, které se týkají činnosti diplomacie za "třetí říše".

Kniha se stala bestsellerem

Šokující odhalení o úloze nacistického ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a jeho podřízených při holokaustu zařadila knihu v Německu okamžitě mezi bestsellery. Uklidnění debat o válečné a poválečné minulosti ministerstva, které si od vypracování této studie při jejím zadávání v roce 2005 sliboval Fischer, ale nenastalo. Spíše naopak.

Na adresu jejích autorů - dvou německých historiků, Američana a Izraelce - se po jejím zveřejnění snesla tvrdá kritika německých odborníků na tuto éru, kteří jim vyčítají povrchnost, neznalost nebo ignorování některých archivních materiálů, případně jednostranný pohled. Johannes Hürter z mnichovského Institutu pro soudobé dějiny označil podle časopisu Der Spiegel některé pasáže za nehorázné. Jeho mohučský kolega Sönke Neitzel zase odsoudil zjednodušující závěr, že ministerstvo bylo za nacismu zločineckou organizací, jako "historickou pornografii", jejímž cílem bylo přilákat zájem veřejnosti.

Jejich výtky se vedle ústředních tezí zaměřují i na vědeckou práci historiků pověřených zpracováním tohoto tématu. Jeden z nejuznávanějších německých expertů na nacismus Hans Mommsen je dokonce veřejně pozval na svůj historický proseminář, který je určen začínajícím studentům historie.

Kritizující odborníci nepopírají, že nacističtí diplomaté byli zapleteni do holokaustu. Tato skutečnost je podle nich známa mnoho desetiletí. Nesouhlasí však se snahou posunout ministerstvo zahraničí do pozice klíčového hráče při systematické likvidaci Židů za druhé světové války, což podle nich autoři činí. Většina obětí pocházela z Polska nebo z tehdejšího Sovětského svazu a při jejich vraždění podle historiků diplomaté nehráli žádnou roli. "V těchto částech Evropy to byly jednotky SS, a ne ministerstvo zahraničí, kdo určoval tempo a rozsah zabíjení," tvrdí Hürter.