Článek
Drtivou většiu repertoáru na Bare Bones tvoří romantické balady. Rockový živel tu přišel trochu zkrátka, ale i to má logiku, Adams nikdy skutečný rocker nebyl. Ať už si o něm myslíte cokoliv, jeho balady jsou pro akustické provedení vhodné a "unplugged" zkrátka dává smysl.
Právě v oholeném aranžmá ještě víc vynikne jeho unikátní hlas, který mu už léta zaručuje úspěch. Šikovně s ním odstiňuje emoce a zní plně, bezchybně ve všech polohách.
Samotné skladby nejsou zrovna geniální, jistě někdy zavánějí přeslazeností, a tajemstvím není ani to, že Adams nepatří ke kytarovým "bohům". V podstatě hraje jen jednoduchý doprovod, ale docela zajímavě ho doplňuje jeho pianista s bluesovým cítěním. Větší proměnlivost by tomuto dost dlouhému albu každopádně prospěla, ať už v tom smyslu, že by známé písničky více přepracoval rytmicky či aranžérsky, nebo by si jen pozval zajímavé hosty.