"Už od května se ve studiu nic nevyrábí. Není pro koho," řekl zakladatel této renomované značky Fero Fenič. O ukončení autorské dokumentární tvorby ve Febiu prý intenzivně přemýšlel poslední dva roky.

"Cítím se unaven a vyčerpán po osmnácti letech a více než 1300 pořadech, které v mém malém studiu vznikly. V posledním období jsme už paběrkovali, a tak jsem konečně našel odvahu k takovému rozhodnutí," vysvětlil producent, který už v květnu rozpustil svůj tým.

"Febio bylo v podstatě posledním místem v Česku, které se systematicky, v pravidelných cyklech a v takovém rozsahu věnovalo vyčerpávající dokumentaristické práci. Samotný žánr mezitím na televizních obrazovkách velmi upadl, umělecky i divácky," dodal.

"Možná je pošetilé psát o dějinách jedné malé nezávislé filmové a televizní dílny. Ale příběh Febia je tak trochu i příběhem doby, v níž jsme žili, kterou ve svých dokumentech mapovala a reflektovala," napsal Fenič před dvěma lety v předmluvě knihy o svém studiu. Je unikátním svědectvím o době, která umožnila vznik dokumentů, jež natočit dnes by bylo nemožné. Týká se to i prvního a dosud nepřekonaného satirického občasníku Česká soda, který zaplnil bílá místa v televizní tvorbě.

Vyrobili přes tisíc pořadů

Nezávislá televizní a filmová společnost Febio byla zapsána v obchodním rejstříku v prosinci 1991. Fenič zaplatil základní jmění ve výši 100 000 korun z úspor za přičinění své matky. Ta na konci 70. let prodala jejich vesnický dům místnímu faráři, aby v Nižné Šebastové u Prešova mohl zůstat římskokatolický farní úřad. Fenič nepochyboval o tom, že uspěje, "když investice pochází od samotného boha".

Prvním pořadem byl o rok později dokument mapující dvě nejvzdálenější místa tehdejšího Československa na západní hranici u Aše a východní hranici s Ukrajinou nazvaný Odsud - potial, kterým odstartoval cyklus OKO, první pravidelná dokumentaristika mapující polistopadovou společnost.

Jen za prvních 16 let vzniklo ve Febiu 1195 původních pořadů, na nichž spolupracovalo 155 režisérů ze 14 zemí. Výroba dosáhla vrcholu v roce 1996, kdy bylo natočeno 114 pořadů. Ve studiu pracovala celá česká filmová a dokumentaristická elita, pro mnohé režiséry bylo jediným prostorem, který pro sebe našli v 90. letech. Pro pár z nich i posledním. Azyl tu nalezli i slovenští tvůrci v době, kdy na Slovensku prakticky žádná původní tvorba nevznikala.

Režisérským kmetem se stal Otakar Vávra, když v roce 2002 ve svých 91 letech natáčel naposled; vznikl tak dokument Moje Praha. Nejčastějšími portrétisty byli Olga Sommerová a Jan Špáta, na jejichž kontě je 15 a 13 dílů z cyklu Gen a Genus. Nejsledovanějším cyklem byl právě Gen, neboli Galerie Elity Národa, jehož první díly o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi sledovaly více než čtyři milióny diváků. Nejrozsáhlejším cyklem byla Cestománie (267 pokračování). Štáb Febia pracoval ve 153 zemích všech kontinentů kromě Antarktidy.

Scenárista, režisér a producent Fero Fenič se napříště hodlá věnovat jen festivalu Febiofest, který v Praze i mimo ni včetně slovenských měst navštěvuje v posledních letech přes 100 000 filmových fanoušků. Před prvním ročníkem v roce 1993, kdy změnil někdejší pražský Euroclub v Opletalově ulici v kinosál pro 220 diváků, neměl v úmyslu budovat festival. Chtěl vyvolat zájem veřejnosti o kvalitní filmová díla a inspirovat ty, kteří jsou bohatší než jeho tehdy nová společnost Febio.

Většinu svých rozhodnutí a kroků Fenič označuje za pocitové. "Nešlo o žádné strategické rozhodnutí vytvořit největší autorskou dílnu nebo největší filmový festival u nás. Jen jsem reagoval na zájem o to, co jsme dělali," vysvětlil. Jediným letošním projektem Febia bude podle něj celovečerní časosběrný dokument natočený v koprodukci s HBO Zachraňte Edwardse, který dokončuje Dagmar Smržová. Premiéru má mít v listopadu.

"Je nejvyšší čas tuhletu životní i tvůrčí etapu uzavřít. Změnila se společnost i Česká televize, kde pro veřejnoprávní tvorbu neexistuje takový prostor, jaký poskytovala kdysi. Bohužel tu nevidím nikoho jiného, kdo by po nás převzal štafetu a nahradil nás v rozsahu, potenci i divácké pozornosti, jakou Febio svou autorskou tvorbou v minulých letech mělo," posteskl si Fenič. Značka Febio podle něj nezaniká, ale zřejmě už žádné pravidelné cykly produkovat nebude.

"Pokud ještě někdy něco ve Febiu vznikne, pak to budou jen solitéry vytvořené pro radost," uvedl Fenič, který se chce vrátit ke svým začátkům i k vlastní režii. Pokud najde investora, nezříká se ani možnosti oživit projekt vlastní televizní stanice. "Stav domácího televizního trhu mě utvrzuje v přesvědčení, že potřebuje průvan v podobě Febio TV," dodal.