Napalm Death patří k největším hudebním inovátorům, koncem, osmdesátých let přišli s zběsilým pojetím, kdy hráli jen několik sekund trvající skladby. Pak propojili grind core s death meatlem, aniž by se zbavili punkových kořenů. Jejich vystoupení v jednu ráno potvrdilo, že mají energie na rozdávání, zpěvák Mark Barney Greenaway se nešetřil a řval doslova jako tur, přičemž se ani na chvilku nezastavil.

Napalm Death

Napalm Death

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

„Naživo mají větší grády než na deskách. I když se nesnaží s publikem moc komunikovat, publikum spolupracuje,“ uvedla příznivkyně těchto stylů hudby Soňa R., která pro Novinky ohodnotila vystoupení jednotlivých kapel. "Nejlepší ale bylo jejich vystoupení v klubu Matrix."

Další legendou byli deathmetaloví Cannibal Corpse, kteří patřili k průkopníkům žánru a jejich zvuk je dosud nezaměnitelný. Zastřený hlukový zpěv pomáhá dotvářet rytmickou strukturu, kterou udávají a kmenově znějící bubny a basa.

Cannibal Corpse zahajují své vystoupení.

Cannibal Corpse zahajují své vystoupení.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Hrozivý středobasový hukot jen vzácně prořízlo ostré sólo kytary. I po letech je zvuk a styl souboru originální, protože skupina se nikdy nepokusila přiblížit se zavedených úzům, která by jejich hudbu zpřístupnila masám, a nezpronevěřila se tomu, co umí.

„Je to pomalejší death, takže dle očekávání, ani nepřekvapili, ani nezklamali, jsou stejně dobří naživo jako na deskách, ale po Townsendovi to byl konečně metal,“ hodnotila Soňa.

O významu obou kapel svědčí, že na jejich vystoupení ve svém setu upozorňovali američtí Ill Nino, hrající hodně důrazný nu-metal nemající mnoho společného s tím, co hrají jeho populárnější představitelé, kteří ve snaze zaujmout co nejvíc diváků vsadili na výrazné melodie.

Důrazem oplývala i brazilská Sepultura, která se od původního thrashe přiblížila hard coru, což je dáno nejen pojetím rytmiky, ale také zpěvem.

„Příjemné překvapení, lepší než na posledních deskách, ale odbočili od svého stylu, což však není na škodu,“ řekla Soňa. 

Devin Townsend

Devin Townsend

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Navzdory názvu však festival nabídl i méně extrémní podoby tvrdé hudby. Jedním z nejočekávanějších bylo vystoupení Devina Townsenda, který stavěl na instrumentálních schopnostech a prací se zvukem své kytary, jenž upravoval v počítači. Přestože rytmika byla moderní, tvrdost se vytrácela zejména v okamžiku, kdy kytara suplovala klávesy.

"Myslím, že ani Helena Vondráčková by s ním neměla problém udržet tempo,“ hodnotila Soňa.

Hodně melodičtí byli i Ihnsahn, kteří až v úplném závěru ukázali zuby.

"Kdyby bylo víc sekvencí, kde ukazují zuby, nebylo by to na škodu," sdělila Soňa.

V noci na neděli festival vyvrcholí koncerty Agnostic Front, Messugah, Hypocrisy a My Dying Bride. Program je ale kvalitní i přes den, což ukázalo vystoupení deathových Origin, která hnala neuvěřitelná kanonáda bicích. Tak rychle zahrané kopáky jsou slyšet jen výjimečně.