V roce 1966 se na Sunset Stripu, v luxusní oblasti Hollywoodu nedaleko Beverly Hills, vyskytovali černoši maximálně v roli služebnictva. O to větší událostí bylo, že tam Otis Redding vystupoval jako hvězda.

Muzikanti, kteří hráli rhytm and blues, tehdy jezdili spíše po osvědčených trasách od jedné levné tančírny k druhé a málokdy se dostali do vznešené čtvrti. Také do televize pronikal jen uhlazenější motownský materiál zaměřený na střední třídu (The Supremes, Jackson 5 atd.) a proti nim byl Otis Redding příliš drsný, příliš hlučný, zkrátka příliš černý.

Publikum dostal do transu

Jeho unikátní zpěv se pohyboval někde mezi rockovým a soulovým pocitem - křičel, vztekle štěkal i lyricky improvizoval v baladách, kde jeho mírně nakřáplý hlas přetékal emocemi. Divoce zpívající a divoce se pohybující Redding byl tak "natlakovaný", že vypadal, jako by každou chvíli musel vybuchnout. Pamětníci často zmiňují, že posluchače přiváděl do stavu podobnému náboženskému transu.

Velkorysý záznam koncertu Live on the Sunset Strip obsahuje 28 tracků, ale některé písně se opakují v mírně pozměněných verzích, což nemusí každého potěšit. Jsou tu však všechny důležité hity jako Respect, později skvěle přezpívaný Arethou Franklinovou, These Arms of Mine, Satisfaction, I ve Been Loving You Too Long. Chybí pouze geniální balada Sittin on the Dock of the Bay, protože tu, jak známo, nahrál Redding až těsně před smrtí.

Doprovodná kapela hraje přesně i dravě a syrově. Redding nepoužíval na pozadí ani sladké ženské vokály, ani smyčce, hodně prostoru dostává kytara a sólující dechaři.

V době koncertu dosáhl Otis Redding vrcholu, stejné úrovně jako "kmotr soulu" James Brown, ale na rozdíl od něj brzy zemřel. Na druhou stranu by dnes asi byl už jen stínem tehdejší testosteronové bomby.

Celkové hodnocení: 85 % 

 

Audio