Když jste poskytoval rozhovory ke svému sólovému albu Elect The Dead, požádal jste novináře, aby napsali esej o stavu tohoto světa. Ty nejlepší jste uveřejnil na svých stránkách. Byla v pracích novinářů nějaká myšlenka, která vás opravdu zaujala?

Zajímá mě, jak se lidé dívají na civilizaci, jak se k ní staví, co je nutí k zamyšlení a jak by se vyrovnali se skutečností, kdyby najednou civilizace nebyla. A tak jsem se na to zeptal novinářů, kteří jsou podle mě vzdělaní a sečtělí lidé. Některé odpovědi byly opravdu zajímavé. Byla mezi nimi i písnička, obrázky a spousta esejů, bylo to vzrušující dobrodružství. Reakce novinářů jen potvrdily, že vidí, co se v dnešním světě děje, a že je to znepokojuje stejně jako mnohé umělce.

Je třeba být stále znepokojený?

Ano, děje se to stále. Ať už jsou to přírodní katastrofy jako ta poslední s ropnou skvrnou v Mexickém zálivu, zemětřesení na Haiti a v Chile, silné povodně v Asii, ale i u vás v Evropě, tornáda. Pořád se to stupňuje. Za jediný den, týden, měsíc se toho stane víc, než dřív za rok. Mnohým lidem to ale stále nedochází. Říkají, že to bylo vždycky, chovají se k přírodě stejně bezohledně a žijí jako dřív…

Takže si nemyslíte, že na tom je svět ve srovnání s dobou vydání vašeho alba Elect The Dead v roce 2007 dnes lépe?

Víte, je to jistě drsné, co teď řeknu, ale myslím, že naše planeta, by byla šťastnější, kdyby část lidí zmizela a bylo nás méně. Protože jsme to právě my, kteří ji stále znečišťujeme a vědomě ničíme.

Jste politicky velmi aktivní. Naplňuje vaše očekávání nový americký prezident Barrack Obama?

Ne. A jestli mě úplně zklamal? To také ne. Je třeba říct, že jako prezident udělat spoustu velkých věcí. To zas ale nebylo tak těžké, když jeho předchůdce byl úplný idiot. Myslím, že Obama je velice inteligentní a má i dobré úmysly.

Serj Tankian hrál poprvé v Praze s kapelou System of A Down v roce 1998, před dvěma lety vystoupil v Ostravě.

Serj Tankian hrál poprvé v Praze s kapelou System of A Down v roce 1998, před dvěma lety vystoupil v Ostravě.

FOTO: Právo

Reformu, kterou prosadil ve zdravotnictví, bych si sice představoval daleko progresivnější, ale se zavedením povinného zdravotního pojištění udělal aspoň něco pro lidi, kteří neměli zaručenou žádnou lékařskou péči. To je na rozdíl od Evropy pro Ameriku, která dosud nic takového neměla, velké vítězství. Pomalu se mění i spousta dalších věcí, a to na všech úrovních.

V čem vás tedy zklamal?

Je mnoho politických manévrů a pokračuje se ve stejné americké geopolitické story, to se nezměnilo. Potřebovali jsme daleko levicovějšího kandidáta. Chtěli jsme skutečnou změnu, která by byla opravdovým revolučním počinem v americké politice.

Je mi fuk, že dal dohromady republikány a demokraty. Měl jít ke kořenům, hlouběji a poslat k čertu ty, kteří zapříčinili stav, jenž v USA je. Nechceme zůstat někde uprostřed. Je ale ve své funkci krátkou dobu, tak pořád doufám, že se mu podaří udělat něco opravdu podstatného.

Podle mayského proroctví přijde konec světa v prosinci 2012. Co si o tom myslíte?

Vím o tom, jsem si toho vědom. Není to jen v mayském kalendáři, i spousta jiných starých kultur včetně bible poukazuje na toto datum jako na čas velkých změn. Nevím, v čem tato změna spočívá. Může to být o tom, že změníme dosud platný kalendář jako takový, může znamenat destrukci, zničení, zkázu, něco jako apokalyptickou vizi. Zrovna tak ale může znamenat znovuzrození, vlastně cokoli. Jsem si nicméně jistý, že k velké změně směřujeme.

Když jste psal písničky pro vaše album Elect The Dead, věděl jste, že jednou dostanou symfonické aranže?

Už při jejich psaní jsem skutečně přemýšlel o tom, že by mohly mít i jiné aranžmá. Jeden způsob, jak to udělat, bylo orchestrální pojetí. V podstatě jsem ale chtěl udělat skutečně dobrou rockovou desku, což se podařilo. Pak jsem dostal možnost pracovat s Aucklandským filharmonickým orchestrem, a tak jsem se rozhodl upravit je pro orchestr.

Některé písně dokonce podle mě znějí lépe než v rockové verzi. O orchestrálním pojetí skladeb jsem skutečně přemýšlel delší dobu. Když jsem k tomu dostal možnost, okamžitě jsem se jí chopil.

Proto jste tedy projekt Elect The Dead Symphony nahrál právě s Auckland Philharmonia Orchestra?

Ano. Že o mě projevil zájem tak vynikající orchestr, jsem považoval za velkou poctu. Takové nabídky se neodmítají. Bonusem bylo, když jsem se dozvěděl, že se bude natáčet v mé zamilované destinaci, na Novém Zélandu.

Neobával jste se, že nové aranže skladeb zahalí politické a společenské poselství ve vašich textech?

To ne, texty se přece nezměnily. Jediné, co se změnilo, bylo orchestrální provedení. V tom klasickém je jim často i lépe rozumět. Možná si je tak naopak poslechne víc dospělých posluchačů.

Co vás fascinuje na Novém Zélandu?

Podle mě je to jedno z nejkrásnějších míst na planetě. Kdo se tam měl šanci podívat, určitě mi to potvrdí.

A poslední otázka: Jaká je budoucnost kapely System of A Down?

System Of A Down mají přestávku. Nic se zatím nezměnilo. Debatujeme o možnostech, které se nám nabízejí. Až se rozhodneme udělat něco společně, určitě se to dozvíte. Doposud jsme se ale nerozhodli.