„V republice máme 38 národních kulturních památek. Jen minimum z nich je z 20. století. A krematorium? To je snad světový unikát!“ přitakal na otázku Práva historik Vladimír Hladký.

Projekt krematoria architekta Pavla Janáka, který nesl prvky kubismu, klasicismu i mnoha dalších architektonických stylů, byl ve své době předmětem vášní a kritiky. Pardubičtí si na extravagantní budovu nejen zvykli, ale jsou na ni už dlouho hrdí. Od roku 1998 je krematorium majetkem akciové společnosti Služby města Pardubic, která do něj nalévá nemalé peníze.

„Postupná rekonstrukce, která skončila v minulém roce, stála celkem 20 miliónů korun,“ řekl Právu pardubický radní Josef Kubát (nezávislý), který je předsedou představenstva akciové společnosti provozující krematorium.

„Na seznamu národních kulturních památek jsou zatím čtyři objekty z našeho Pardubického kraje, nejstarší je ze 14. století. Jsem rád, že konečně došlo i na architekturu z období po roce 1900. I tato doba nám přenechala klenoty a měly by být zachovány a chráněny,“ konstatoval věcně hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD).

„Jsme pyšným majitelem tohoto krásného objektu. Scházíme se tady při mimořádně smutných příležitostech. Tentokrát tomu tak není,“ řekl trošku v rozpacích a trošku s omluvou primátor Pardubic Jaroslav Deml (ODS).