Způsobily rozruch už před dvaceti lety ve Zlaté kapličce. S podzimem 1989 je chtěli zakázat nejprve ptáci vypelichaní, aby je pak přepeření supové, blbouni nejapní, koňadry a slepice prohlásili za kousek nebezpečně čechrající sametové pápěří.

Zvučná ptačí hesla

Co je na Ptákovinách nebezpečného, prostořekého a hodno zadupání do prachu, i když pochopitelně raději opatrného? Neptejte se ptáků na tahu, nýbrž těch v domácím zasmrádlém kurníku! A nebojte se usednout na hřad brněnského Městského divadla.
Už premiéra a nedělní první repríza pustila do hlediště boďák, který odhalil jednak úlevu, že to někdo umí říct za nás i bez blbé nálady, ale také ztrhané strůny zvuk příznivců ptáků modrých, oranžových i jinak pestře zbarvených. Těm z té špíny, kterou na jevišti autoři na naše čisťounké lídry z kbelíků vylévají, naskakuje husí kůže.

Moc jsem se bál, že režisér Moša si netroufne vytáhnout Ptákoviny z muzea, ze kterého se nám po čtyřiceti letech podařilo vklouznout. Že se stanou dalším módním plivancem na ujímání éry, na kterou si dnes troufají i její věrné potápky, pod hladinu do rákosí vždy připravené ukrýt se, nebo v řádu srostloprstých řitněalpinističtí dudci.

Jenomže bohatýr Žáček strhl do proudu všechny kolem sebe. Druhá část, když už je jasné, že v Mrakoptákohradu se budou rozdávat posty, je strhujícím sarkastickým obrazem naší šťastné doby s Poseidónem Klausem, Héraklem Zemanem i věčně bitým slovanským Triglavem.

Monology slépky-feministky (Zdena Herfortová nebo Markéta Sedláčková), holuba zaznamenávajícího, jak se poptačťuje lidský svět (Michal Isteník), ale i další nové Žáčkovy kousky odměňuje publikum nekonečnými aplausy na otevřené scéně.

A máme ptákostranu

Velké inovace doznala hudba. Připomínám jen, že Ptákoviny byly první spoluprací tandemu Merta-Moša. MDB má i rozkřídleně nevyčerpatelnou kostymérku Andreu Kučerovou, svěží choreografku Anetu Majerovou… Výsledek? Těšte se na kousek jako lusk.

Vítej kousavá satiro, salve starý barde Žáčku, jeho spoluautoři a tvůrci! Čeká vás osud satiriků od Botiče až k Ponávce. Lidi se budou chechtat s vámi, pšouci vás nebudou mít rádi.

Městské divadlo Brno - Jiří Žáček, Zdenek Merta: Ptákoviny podle Aristofana. Režie Stanislav Moša, dramaturgie Klára Latzková, Jan Šotkovský, hudební nastudování Dan Kalousek, Zdenek Merta, dirigenti Karel Cón, Dan Kalousek, hudební aranžmá Zdenek Merta, Igor Vavrda, scéna Christopher Weyers, kostýmy Andrea Kučerová, choreografie Aneta Majerová, light design David Kachlíř. Premiéra 24. dubna, psáno z reprízy 25. dubna 2010.