Přes plytkost a absolutní necitlivost aranžérských úprav k duchu originálů se však alba Gregorianu dobře prodávají. Zkušený producent, který stál za alby Enigmy a Sarah Brightman, totiž dobře pochopil, co si mnozí současní posluchači žádají. Hudba jim slouží jako kulisa, takže musí být nevtíravá, navíc mají rádi, když se tam objevují jim povědomé motivy. A přidá-li se k tomu něco tajemnosti a mysterióznosti - tu zajišťuje odkaz na gregoriánský chorál, jehož postupy se soubor skutečně snaží uplatňovat, takže musí vybírat melodie bez půltónů - je na komerční úspěch zaděláno. Co na tom, že písně nenazpívali žádní mniši z kláštera.

Tentokrát se Peterson chopil Simonova a Garfunkelova Mostu přes rozbouřené vody, Lennonova Imagine, Vangelisova I'll Find My Way Home, beatlesovského For No One, pinkflodovského High Hopes či With Or Without You od U2. Ale nečerpá jen z dob před třiceti lety. Přiživuje se i na popularitě Robbieho Williamse a Coldplay, když natočil jejich písně AngelsClocks. V bookletu se přitom nestydí tvrdit, že ho mrzí, když v současnosti se většina lidí v branži zabývá marketingem, místo aby hledala nové U2 či Led Zeppelin. Sám dělá přesně totéž, přičemž parazituje jen na tvorbě jiných, k jejímuž odkazu přistupuje čistě kořistnicky.

Gregorian IV, Warner Music, 68:18