Jak s odstupem času hodnotíte předešlé, dost intimní album Dotyk?

Vnímám ho jako důležitou součást toho, co dělám. Po popovém debutu Spousta andělů to byla druhá strana mince. Bylo to i pro mě experimentátorské album, které mi zároveň dalo možnost dívat se na pop nejen z hlediska mainstreamového.

Pochopila jsem, že nemusí přinášet jen písně, které se líbí na první poslech. Před nahráváním desky Jsem mi bylo jasné, že do písniček mohu vkládat něco víc. Bez Dotyku bych to nikdy nezjistila. Navíc nemám ve zvyku hodnotit negativně věci, které udělám. Jsem přesvědčena, že všechno má svůj důvod.

Co nového jste do písniček na čerstvém albu vložila?

Na Dotyku šlo o hudbu, její atmosféru a o to, jak lze písně uchopit. Odnesla jsem si představu o písničkářské tvorbě. Věděla jsem ale, že mou příští prioritou budou melodie, což na Dotyku nebylo. Novému albu jsem chtěla dát hlas, melodii a písničkářství. Změnil se mi také pohled na pop: při tvorbě předešlé desky jsem měla trochu dojem, že je to taková hloupá věc. Teď už vím, že to není pravda a že bych ho chtěla dělat.

Jak ho chápete?

Těžko se v něm schováte za atmosféru a metafory. Myslím, že všichni, kteří kdy složili velký hit, si uvědomují, že dosáhnout jednoduchosti písničky je v popu to nejtěžší. Měl by vyzdvihnout konkrétní věci a rozvádět příběhy. Bylo pro mě složité nepsat už písničky tak komplikovaně.

Přepisovala jste kvůli tomu některé?

Stalo se to u písniček V bezvětří a Pokušení. Obě byly původně více intimní, folkové. S producentem Martinem Ledvinou jsme si ale řekli, že skladby na desce budou zpěvné a hodně otevřené. Martin do V bezvětří dodal poprockový groove bicích, do Pokušení zase silné riffy na začátku i konci. Naváděl mě a připomínal, na čem jsme se domluvili. Musím ale přiznat, že v některých textech jsou mé tendence věci komplikovat ještě patrné.

Písnička Vzpomínka je dalším vaším rozloučením s maminkou, která zemřela, když vám bylo čtrnáct let. Stejně laděné písně byly i na předešlých dvou deskách. Je to stále citlivé téma?

Když muzikant zažije nešťastnou lásku, napíše o tom několik písniček. Já to mám podobně s mámou. Je to pro mě široké téma, každý rok mi dojde nová souvislost či událost, které máma musela cítit, ale mně to jako malému dítěti nedocházelo. Odkrývá se mi to postupem času. Je to pro mě téma, ze kterého asi budu čerpat až do smrti. Byla to tenkrát strašně silná emoce. Sáhla jsem si ve svém dosavadním životě úplně nejhlouběji.