Hostování čínského souboru vzniklo na základě Protokolu o kulturní spolupráci mezi ministerstvy kultury České republiky a Čínské lidové republiky (ČLR), který podepsali oba ministři loni v dubnu v Pekingu a který zahrnuje reciproční kulturní festivaly v letech 2009–2010.

Vystoupení zahájili ministr kultury ČR Václav Riedlbauch a čínská velvyslankyně v ČR paní Huo Yuzhen. Čínskou lidovou hudbu neslyšíme v Praze zase tak často. Tradiční orchestr kantonu Guangdong, který během svého evropského turné uvedl loni v únoru v Hudebním divadle v Karlíně velký koncert k zahájení roku Krysy, předvedl čínskou hudbu v daleko bohatší a pro laiky i hudebníky přitažlivější podobě.

Program slouží propagandě

Program Pestrobarevná země je především prezentační show v co nejatraktivnějším exportním balení. Národní soubor lidových písní a tanců ČLR vznikl v roce 1952 jako u nás v té době řada folklórních souborů.

Je jediným celostátním tělesem tohoto zaměření a jeho cílem mj. je demonstrovat harmonickou spolupráci všech etnik žijících v Číně. Proto v programu kromě písní a tanců z různých oblastí Číny nechyběli ani hudebníci korejské, mongolské či ujgurské národnosti a první část programu vyvrcholila okázalým tancem Šťastných Tibeťanů projevujících svou úsměvnou spokojenost temperamentním pohazováním dlouhými copy.

Zazněli i Komáři se ženili

Bývá zvykem, že si zahraniční umělci připraví i písně hostitelské země, a tak za každou čínskou či korejskou písní zazněly i české lidové, jako Komáři se ženili nebo Dráteníček hraný na tradiční ujgurský smyčcový nástroj.

Některá čísla zaujala exotikou – statný sólista na mongolské housle morin-chúr vyluzoval svým hlubokým hrdelním basem úžasně znějící alikvotní tóny, sólistka na jeden z nejstarších čínských nástrojů ku-čchin zakomponovala do své improvizace i tóny Smetanovy Vltavy a korejská sopranistka zaujala skladbou napodobující zpěv ptáků. Potlesk sklidily tanečnice se sadou misek na hlavě či muži s taneční stylizací bojového umění.

Značná část tanečních čísel ale připomínala monstrózní show oslňující barevností kostýmů, opon i svícení. Některé z nich neměly s tradičním folklórem nic společného, užívaly spíše jazyk moderního výrazového tance s evropskými prvky – patrné to bylo u dívčího tria Shao Duoli oceněného zlatem na Čínské taneční soutěži anebo u „čínského flamenca“ Proč jsou květiny tak červené?

Jako host vystoupili se dvěma ukázkami českého folklóru i Vycpálkovci. Narozdíl od důsledně nazvučených a orchestrální i sborový halfplayback využívajících Číňanů předvedli živé solidní vystoupení, jež ovšem vedle nablýskané show působilo tak trochu jako z jiného světa.