Argumentace Kolářové je z velké části založena na technických údajích a velký důraz je kladen na pečlivé ověřování často nesprávně tradovaných údajů. Indicie, které byly až dosud přehlíženy, podle Kolářové nasvědčují, že tři oboustranně malované desky z pražské Národní galerie známé jako fragmenty Třeboňského oltáře jsou ve skutečnosti části dvou různých oltářů střední velikosti, které měly šířkový formát.

Oba oltáře zřejmě vznikly jako součást jediné zakázky. První z nich byl podle Kolářové určen pro poustevnický kostelík v Majdaleně u Třeboně, ve kterém byly dvě z jeho desek nalezeny. Patronka kostelíku, sv. Máří Magdaléna, byla vyobrazena na levém křídle oltáře. Kromě desek z Národní galerie byl jeho součástí i obraz Adorace ze sbírek Alšovy jihočeské galerie na Hluboké.

Podle rekonstrukce Evy Kolářové dřevěný oltář měl čtyři části. První část zobrazuje obrazy Ukřižování ze svaté Barbory (NG Praha, vlevo)a Trojice apoštolů (NG Praha, vpravo).

Podle rekonstrukce Evy Kolářové dřevěný oltář měl čtyři části. První část zobrazuje obrazy Ukřižování ze svaté Barbory (NG Praha, vlevo)a Trojice apoštolů (NG Praha, vpravo).

FOTO: Archiv, Právo

Majdalenská poustevna vznikla se svolením Jindřicha III. z Rožmberka na samém sklonku 14. století. O stavbě tamní kaple mluví dokument z roku 1400, což je hlavní důvod posunout vznik obou oltářů až do doby po roce 1400.

Druhý oltář pochází podle Kolářově přímo z třeboňského kláštera. Byli na něm vyobrazeni oba patroni třeboňské kanonie, sv. Jiljí a sv. Augustin.

Za objednavatele obou uměleckých děl považuje Eva Kolářová šlechtice Jindřicha III. z Rožmberka, pod jehož patronátem byla majdalenská poustevna i třeboňský klášter. Detailní rekonstrukci původního oltáře z Majdaleny nabízí Eva Kolářová i na internetu (www.stavitele-katedral.cz).