Jak inscenace vznikla a jak se vám zkoušelo s režisérem Peterem Gáborem?

Ostravská produkční společnost PaS de Theatre si vybrala Petera, protože ho většina herců dobře zná a protože se s tímto titulem setkal před zhruba deseti lety v NDM. Ostatně část obsazení přešla i do této letní inscenace už proto, že na zkoušení bylo velmi málo času. Jeho adaptace hry na podmínky open air mě moc potěšila. Přes řadu crazy situací zůstala věrná Shakespearově textu v úžasném překladu Martina Hilského.

A zkoušení? Přes únavu, pramenící z malého odstupu od právě skončené sezóny, se potvrdila skutečnost, že ostravští herci, byť i z různých divadel, doslova „sedí u jednoho stolu“.

Hraní pod širým nebem má svá specifika. Jaká je po loňsku vaše zkušenost s diváky Letních shakespearovských slavností?

Shakespearovský projekt nevnímají diváci jen jako večerní kouzelnou scenérii s divadlem pod hvězdnou oblohou a hvězdným obsazením. Ukazuje se, že lidé divadlo potřebují, a dokonce zvláště v době regenerace zvané dovolená. V době DVD už tak nelákají letní kina, přišla ale éra letních divadel.

Co se týče Komedie omylů, jsem rád, že se naše inscenace líbila nejen doma v Ostravě, kde máme své fandy, ale že i Pražáky zaujala naše hra, kombinace a tah na bránu, tedy na pointu. Co by za to dali fotbalisté? Navíc naši fanoušci na naši počest nedemolují vlaky! Letošní turné Komedie omylů přes Brno, Bratislavu, Ostravu a Prahu chápeme také jako jistou spanilou jízdu herců města, které ohlásilo kandidaturu na hlavní evropské město kultury 2015.

Jaká pro vás byla uplynulá sezóna?

Velmi potěšující, co se týče zajímavé herecké práce. S vynikajícím režisérem Ľubomírem Vajdičkou z bratislavského SND jsem zkoušel detektivní hru Osidla smrti. S tímhle žánrem se herci zas tak často nesetkávají. S Peterem Gáborem jsem pracoval na Divadelní komedii a do třetice to byla Čapkova Válka s mloky v dramatizaci dramaturgyně Kláry Špičkové a uměleckého šéfa Pavla Šimáka, který hru i režíroval. Samá krásná práce.

A na závěr sezóny jsem přijal zajímavou nabídku režiséra Luďka Golata na mluvenou roli dirigenta ve světové premiéře opery Filippa Zigamteho Il soffio delle fate, napsané podle skutečných událostí z válečného Sarajeva. Jen mě mrzí, že tento odvážný dramaturgický počin byl v mediích propírán ve zcela jiných, divadlu ubližujících souvislostech.