V době, kdy se prakticky nedají sehnat velcí sponzoři na podobné akce a státní instituce se tváří, že něco podobného je nezajímá či dokonce je to zatěžuje, se dvěma soukromníkům Giancarlu Politimu a Heleně Kontové podařilo vydupat ze země výtvarnou přehlídku, která má svoji kouzelnou a neopakovatelnou atmosféru zejména díky průmyslovém prostředí bývalých továren v pražském Karlíně.

Toto čtvrté výtvarné bienále je zatím kvalitou nejslabší, jaké Flash Art do Prahy přinesl. Možná je to však skutečný obraz umění naší doby.

Šokující umění

Pokud budeme hledat historickou paralelu, tak západní civilizace, k níž patříme, je teď někde ve stadiu posledních století před definitivním pádem Říše římské. A pokud se podíváte na antické umění za vlády Nerona a jeho následovníků, pak zjistíte, že kvalitní malířství a sochařství tehdy žilo z podstaty minulosti, že majetnými zájemci bylo žádáno umění šokující, sázející na kurióznosti, výstřednosti a bizarnosti, což umělci orientovaní na spotřebu a trh rádi dodali. Obdoba s dneškem je téměř dokonalá.

Malba a sochařství v Karlíně nenabízejí nic převratného. Vše se pohybuje od abstrakce až k fotorealismu a až na výjimky je to více méně nuda bez nápadu.

Řada exponátů v Karlíně obstojí jen díky atraktivnímu prostředí, ve kterém jsou vystaveny. Opuštěná továrna z předminulého století působí až surrealisticky a to samo o sobě je tak úchvatné, že zachraňuje tvůrčí rozpaky současných umělců.

Překvapení z Koreje

Překvapením jsou však výtvarníci z Koreje, kteří jsou schopni spojit východní cit pro vytříbenou estetiku s dokonalým řemeslem ve výsledku, který je velmi přitažlivý a podnětný i pro uměním přesycené Evropany.

Ovšem nejzajímavější je na bienále současná fotografie, evropská i americká. Kurátoři typu Vladimíra Birguse a Tomáše Pospěcha dokázali objevit a představit tvůrce, jejichž díla zaujmou perfektně zvládnutou technologií i výtvarnou kreativitou a imaginací.

Mimořádná příležitost

K letošnímu bienále byla vyslovena řada výhrad, některé jistě právem, ale pro Prahu a pro umělce z Čech je to zcela mimořádná příležitost, jak se zviditelnit ve světě, protože renomé Flash Artu, Giancarla Politiho a Heleny Kontové je značné.

Ze současné periferie nás to posouvá víc na evropské výsluní, což by si měli uvědomit zejména ti, kteří tady disponují státními penězi na tzv. podporu kultury.