Článek
Informace o výstavě zmizely i z internetu. Na vernisáž přišli i lidé z židovské komunity, kteří se o ní dozvěděli předem právě z internetu. Společně pak výstavu demontovali, objekty byly uzamčeny v zázemí klubu. Klub Nod a Roxy provozované Linhartovou nadací sídlí v objektu, který patří Židovské obci Praha. Zda bude spolupráce mezi obcí a nadací pokračovat, není zřejmé.
"Vystavené fotomontáže v Roxy měly velice silný antisemitský charakter," řekl předseda Židovské obce Praha František Bányai. "V den výročí propuknutí povstání ve varšavském ghettu, který se připomíná jako Jom ha šoa (den památky obětí holokaustu), to nelze vnímat jako zbloudilý názor, ale jako jednoznačnou provokaci ponižující oběti holokaustu," řekl. "Vedení Linhartovy nadace nám vyjádřilo politování nad vlastním selháním a přislíbilo opatření do budoucna, aby se podobné excesy v této galerii nemohly opakovat."
Podle autora velkoformátových obrazů Petera Fusse není v současném izraelsko-palestinském konfliktu Izrael tím slabým a utlačovaným, ale naopak utlačovatelem. "Jak mohou lidé, kteří pamatují zdi ghetta, v němž byli Židé kdysi zavřeni, dnes umožnit a akceptovat fakt, že jsou Palestinci obklopeni zdmi?" ptá se Fuss v textu, jímž doprovodil svou výstavu. Fotografický materiál, který pro své obrazy použil a poté digitálně upravil, nepochází z válečných archivů, ale z filmů Schindlerův seznam a Pianista.
Autor je kritikem polského fanatismu
Peter Fuss se touto výstavou měl podle jejího kurátora Milana Mikuláštíka za skupiny Guma Guar poprvé představit českému publiku. Některými svými dřívějšími realizacemi se kriticky stavěl k situaci v Polsku, zejména v souvislosti s náboženským fanatismem, klientelismem, homofobií, potlačováním svobody slova a cenzurou.
Peter Fuss se touto výstavou měl podle jejího kurátora Milana Mikuláštíka za skupiny Guma Guar poprvé představit českému publiku. Některými svými dřívějšími realizacemi se kriticky stavěl k situaci v Polsku, zejména v souvislosti s náboženským fanatismem, klientelismem, homofobií, potlačováním svobody slova a cenzurou.
Vernisáž výstavy se konala také krátce poté, co několik pochodů pravicových extremistů českými městy a útok na romskou rodinu na severu Moravy znovu rozpoutalo diskuse o narůstajícím počtu projevů rasismu a xenofobie v ČR.