Hrdina divadelní hry Jeffreymu je šoufl, londýnský novinář Jeffrey Bernard, slavný jak pro své sloupky ve Spectatoru, tak pro alkoholické eskapády v Soho, v ní během jedné noci strávené omylem v zavřené hospodě nad lahví vodky skládá svůj pokus o vlastní nekrolog.

Není to hra pro každého. Kdo nesnáší alkohol, opilce a silnější výrazy, ať si z repertoáru Ungeltu vybere jiný titul. Ale kdo má rád Oldřicha Kaisra, ať neváhá. Kaiser dokáže naplnit plochu dvou hodin autentickým herectvím s širokým rozpětím od estrádní komiky až po intimní ponor do tragigroteskní hloubky Jeffreyho života.

Kaiser dostal prostor pro improvizaci

Režisér Julek Neumann mu ponechal prostor pro improvizaci, během níž herec navazuje kontakt s publikem. Někdy není jasné, kdy z jeviště mluví ještě Jeffrey Bernard a kdy Oldřich Kaiser, ale je to vlastně jedno. Důležitá je životní pouť člověka, který se propil až k nahlédnutí na dno své duše a který moc dobře ví, že ho už nic moc nečeká.

Přestože hledištěm zní smích, je ve hře i mnoho hořkého. Tak jako na dně každé sklenky, zvláště pak té poslední.

Zahrála si i Karolina Kaiserová

Vedle Kaisera hraje všechny ženské postavy jeho dcera Karolina, bohužel v příliš jednotvárné groteskní nadsázce, takže jsou jedna jako druhá.

Skvělý je Rostislav Novák v sérii Jeffreyho kumpánů, monstrózních opilců, umělců a jiných podivuhodných existencí. Třeba ve scéně kočičích dostihů je neodolatelný. Nevděčnou službu přihrávače plní Jaroslav Hanuš.

Inscenace stojí na výkonu Oldřicha Kaisera, jemuž postava bohémského novináře sedí jako ulitá. Jen by se neměl nechat svést k příliš častému odbíhání od hlavní koleje. Je třeba škoda prodat hořký „godotovský“ závěr za anekdotické rozmělňování tématu erekce.

Keith Waterhouse: Jeffreymu je šoufl
Překlad Jiří Hanák, režie Julek Neumann
Repríza 8. dubna v Divadle Ungelt