Jsou to předměty, které vytvářejí kulturní základ Evropy, řekl v úterý tvůrce výstavy Karel Valoch. Akce začne ve středu a potrvá do 30. června.

Výstavu pořádá Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos věnovanému nejstarším dějinám lidstva. Tvoří ji 200 předmětů - sošek, přívěšků a kostí zdobených rytinami zvířat. Všechno jsou originály. Jejich cena je nevyčíslitelná. Mnohé z nich poprvé opustily země, v nichž byly nalezeny. Jednání o zápůjčkách byla složitá. Muzeum dokonce muselo kvůli bezpečnosti exponátů koupit speciální vitríny, v nichž jsou tyto předměty vystaveny.

Venuše z celé střední Evropy

Exponáty vznikly v mladší době kamenné, tedy v období 35 000 až 10 000 let před naším letopočtem. Kromě zvířat byly již tehdy hlavním námětem pro paleolitické umělce ženy. Již jen vystavení Věstonické venuše je pro milovníky historie velkým svátkem. Je nejcennějším exponátem Moravského zemského muzea, který většinou leží v bezpečném trezoru. S venuší z Věstonic jsou nyní vystaveny i venuše z Moravan na Slovensku, z Petřkovic na severní Moravě i figurky žen nalezené v jeskyni u Mauernu v jižním Německu.



Věstonická venuše
FOTO: Šefr Igor, ČTK

Asi nejatraktivnějším exponátem bude Willendorfská venuše. V Rakousku, kde byla před sto lety nalezena, je považována za klenot srovnatelný s Věstonickou venuší. Soška z Dolních Věstonic je ale jako nejstarší keramická lidská soška cennější. Willendorfská venuše bude vystavena v Anthroposu od května. Vůbec poprvé od svého nálezu opustí Rakousko. Cesta do Brna bude pro ni možná pomyslným návratem domů. Byla sice nalezena v Rakousku, výzkumy vědců ale nasvědčují tomu, že je vyrobena z vápence, který se nachází v oblasti brněnské Stránské skály.

Výstavu doplňuje 40 obrazů Zdeňka Buriana, mezi nimiž je i známý olej nazvaný Tvůrce Věstonické venuše, který je snad ve všech učebnicích dějepisu. Tvůrci expozice předpokládají, že výstava bude jednou z nejúspěšnějších akcí Moravského zemského muzea.