Článek
Izraelské tvorbě se přes krizi financování ze strany televizí daří, i divácky (byť 600 tisíc Izraelců do kina z náboženských důvodů chodit nesmí). Ročně tu vzniká přes dvacet snímků.
„Obsahově se naše kinematografie dost proměňuje. V devadesátých letech byl hlavním tématem izraelsko-palestinský konflikt, po roce 2000 však dostává více prostoru problém imigrace, žádá si to společenská situace, vždyť do Izraele přišlo přes milión Rusů, Gruzínců a Etiopanů,“ říká Rozenbaum. „Jsem rád, že se tím izraelská společnost stává otevřenější, pluralitnější a že se to odráží i ve filmech.“
Nejvýraznějším izraelským počinem poslední doby je i u nás promítaný animovaný dokument Valčík s Bašírem, režiséra Ariho Folmana. „Známe se s Arim dlouhá léta, bohužel si ale vzal producentku, takže pracovně už nespolupracujeme,“ směje se Rozenbaum. „Valčík s Bašírem je chytrý a silný film, mimochodem byl jsem u toho, když celý nápad na specifickou animaci vznikl, zrovna jsme se společně dívali na jeden podobně zpracovaný kanadský snímek.“
Horší pozici mají v Izraeli snímky režisérů z arabských zemí, třeba kontroverzní Ráj teď hned Palestince Hany Abu-Assada, který zkoumá motivy sebevražedných atentátníků, se promítal v omezené distribuci jen v jednom kině. „Mohl jsem ten film produkovat, ale nechtěl jsem podporovat projekt o tom, jak se zabíjejí lidi v autobusech,“ říká Rozenbaum.
A jeho rada pro české producenty? „Neprodávejte práva na své filmy a nedávejte do jejich výroby vlastní peníze. Není to vaše práce, tou je najít finance jinde. Stačí totiž jedna chyba a je konec. Já tuhle zásadu bohužel porušuji, takže skoro každý snímek, který produkuji, může být můj poslední,“ uzavírá Rozenbaum.