Dětmar měl dobré informace. O raných Přemyslovcích toho věděl víc než první český kronikář Kosmas.

Jeho text je proto cenným zdrojem poznání o dění v Čechách i na Velké Moravě a také v Německu a v Polsku. Jako literát měl smysl pro poutavé vyprávění, takže jeho záznamy – na rozdíl od jiných kronik – nejsou nijak nudné.

Zajímaly ho nejrůznější věci. Detailně třeba popsal, jak u Slovanů vypadala velká pohanská svatyně, která stála na hradě Riedegost.

Kroniku napsal Dětmar z Merseburku přibližně v letech 1013–1018

Ač křesťan, obdivoval tu pozoruhodně vyřezané sochy, jímž dominoval bůh Svarožic. Dětmar měl i vzácný smysl pro vlastní karikaturu: „Můj nos, již v dětství přeražený, mi dodává směšného vzezření. Na to bych si nikterak nestěžoval, kdybych měl jiné přednosti... “ 

Kronika Dětmara z Merseburku, napsaná přibližně v letech 1013–1018, má moderní německé i polské vydání, česky nyní vychází poprvé zásluhou nakladatelství Argo v záslužné edici Paměť středověku. Text přeložili Bořek Neškudla a Jakub Žytek, podrobné poznámky připravil Jiří Ohlídal.