Ve své tvorbě se Laibach hodně zabývali otázkou totality a nacionalismu. Patřil jste k propagátorům ideje, že stát je na konci své životnosti, což měly dokládat i pasy nového virtuálního státu NSK. Co pro vás znamená stát a národ?

To je velmi zajímavá otázka, protože v posledních několika dekádách každý v souvislosti s globalizací a sjednocenou Evropou říkal, že stát umírá, mizí a se státem mizí i národní sentiment. Ale skutečnost je taková – a vidíme ji za současné ekonomické krize – že se moc státu zase stává důležitější, takže to není tak jednoduché.

K zániku státu rozhodně nedojde tak brzo. Stát je pořád ta nejlogičtější organizace společnosti, pomíjím teď superstáty, jako jsou USA nebo Evropská unie, ale v zásadě je organizace společnosti na úrovni státu nejdůležitější spolu s rodinou a bez ohledu na národní sentiment, ať se vám to líbí nebo ne, můžete to vidět na fotbale. Národní stát je stále realita. Všichni jsme věřili, že už jsme vstoupili do globálního superstátu, který pomalu likviduje historické státy, ale to se nestane tak brzo.

Proč jste se v projektu Volk rozhodli zpracovat národní hymny evropských států?

Národní hymna je druh oslavy. Hymny byly původně náboženské písně, zpívaly se v kostelech, oslavovaly vyšší autoritu, většinou boha. Později se hymny staly ceremoniálními písněmi, a to nejen na církevních oslavách, ale i na civilních, třeba královských nebo vojenských. Postupně se z nich staly písně, které reprezentovaly tuto specifickou ceremonii. A když vznikly státy, což je dlouhý příběh, tak ty začaly používat jako svůj symbol nejen vlajku a znak, ale také hymnu.

Národní hymna se tak stala nejznámější písní v určité společnosti, v určitém národu, v určitém státě. Většinou se za ni vybrala píseň, která už byla velmi známá a populární. Národní hymny jsou písněmi, s nimiž se většina národa ztotožňuje, všichni ji znají a umějí ji zazpívat, vlastně je to ten největší hit. Ve skutečnosti jsou národní hymny těmi nejznámějšími písněmi, takže Volk je vlastně album dokonalých popových písní. Hlavně jsme ale chtěli ukázat na linii spojující populární hudbu a populární kulturu s kulturou národní a státní, vazby mezi politikou, národním sentimentem a populární písní.

Bez projekcí, které jste prezentovali při vystoupení, ale dílo není úplné, protože mnohé obrazy vyvolávají nacionalistické asociace. Mám na mysli třeba využití portrétu Mustafy Kemala Atatürka. A to byl přece nacionalista.

To je vaše interpretace. Nemyslím, že bychom použili nacionalistické symboly. Použili jsme tureckou vlajku stejně jako vlajky všech ostatních národů pro všechny další zastoupené země. A nevím, jaký problém vidíte u Atatürka. Byl to zakladatel moderního Turecka a není o nic více nacionalistický než Masaryk. Atatürk přenesl Turecko ze středověku do moderní doby, což je velmi důležité, Turci patří ke klíčovým národům v Evropě a Turecko taky bylo jednou z největších říší na světě.

Když jste se pouštěli do vlastní interpretace Bachova Umění fugy, brali jste v potaz, že Bachova hudba je většinou religiózní a náboženství může být jedním z totalitních systémů, jimž se Laibach ve své tvorby také vždycky věnovali?

Církev je nejvíce totalitní systém. Bůh, který vidí všechno, je jako oko velkého bratra, které tě sleduje. Vměšuje se, kdykoli on sám chce, a je něčím, co je za hranicemi poznání. Církev sama je systém, který slouží k donucování nebo přesvědčování lidí, aby věřili ve vyšší autoritu.

Laibach se vrhli na Bacha.Laibach se vrhli na Bacha.

Ale to nebyl náš hlavní zájem, protože Umění fugy je asi jediné Bachovo dílo, které není psáno pro církev. On je napsal na smrtelné posteli na konci svého života, v době kdy byl prakticky slepý a hluchý. Dílo není psáno na objednávku nějakého šlechtice nebo církve, obtížně se interpretuje, není napsané pro nějaký určitý nástroj, Bach si je v zásadě napsal sám pro sebe jako druh manifestu. Můžeme o něm mluvit jako o čisté hudbě v tom nejlepším slova smyslu. Představte si člověka, který ví, že se blíží ke smrti a rozhodne se složit tak brilantní dílo, které je druhem mantry celého jeho života.

Ptám se, protože je přece jen rozdíl, když radikálně přepracujete Bacha, než když vytvoříte provokativní cover verze písní Beatles nebo Rolling Stones. Ty patří do světa pop music a nenabízejí hodnoty prověřené staletími.

Ono je těžké dneska hovořit o těchto hodnotách, určovat, co je relevantnější, co je hodnotnější, protože doba i vnímání se mění a Bachova hudba je také součástí populární kultury. Základním zákonem vesmíru je, že nic není důležitější než cokoli jiného. Každý malý kousek smetí nebo kamene, každý kamínek je stejně důležitý jako celý vesmír, protože malý kamínek byl vytvořen na stejných principech jako vesmír.

 Laibach uvádějí Volkfoto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

 Každé dílo může být kontroverzní a my jsme rádi kontroverzní, protože v životě nemá smysl dělat něco, co by nevzbudilo žádné reakce. Kontroverze v hudbě a v umění vůbec znamená jediné – že jsi vytvořil něco, co vzbudilo určitý zájem publika. Já se domnívám, že je potřeba vzbudit zájem, a k tomu kontroverze rozhodně pomáhají. Nic ale neříkají o tom, zda jsi postupoval správně nebo špatně.