Beznadějně vyprodaný klub přichystal kapele dlouhé ovace. Sammet se divákům odměnil již klasickými skladbami jako Babylon, Pharao nebo Headless Game. Ke slyšení však byly převážně písně z novějších alb jako Ministry of Saints nebo Nine Lives. Neodpustitelnou kaňkou bylo snad jen vynechání nové skladby Dragonfly. Snad příště.

Večer v roli předskokana zahájil výborný Oliver Hartman známý z projektu Avantasia se svojí kapelou. Žánrově se jeho hudba velmi přibližuje stylu Edguy.

Sammet narozdíl od předchozích vystoupení na open air festivalech v Česku zpíval skvěle a „tahal“ všechny výšky snad ještě lépe než na studiových albech. Koncert si evidentně užíval a na závěr se zdálo, jako by chtěl ze sebe vydat úplně vše a před skandujícím publikem se doslova předváděl. Tento mladík však patří k umělcům, kteří mají opravdu co předvést.

Hlasově je vybaven podobně jako již legendární Michael Kiske s mnohooktávovým rozsahem. Výborně hrající muzikanti k výkonům zpěváka přispěli velkou mírou. Dá se říct, že se rok od roku zlepšují. Je třeba také pochválit nápaditou světelnou show v klubu Roxy.

Tobias Sammet s Edguy v RoxyTobias Sammet s Edguy v Roxy (Foto: Pro Novinky Filip Mazal)

Edguy nezapadají do klasického heavymetalového schématu, který občas jiné kapely vrhá do oblasti kýče a opakování již řečeného. Žánrově je tato německá kapela mnohem rozmanitější a umí si pohrávat i s vícevrstevnými hudebními linkami a nápady. Příkladem je více než desetiminutová píseň Pharao coby jeden z vrcholů koncertu.

Při pražském vystoupení Sammet konečně vynechal obhroublé komentáře směrem k publiku a vystříhal se narcistických projevů. Je evidentní, že to nemá zapotřebí. Navíc násilně se řadit ke Kiss nebo AC/DC, jak se o to snažil v nedávném rozhovoru, je zbytečné, jelikož Edguy společně s projektem Avantasia mají svou vlastní zásobárnu skalních fandů.

Ti jistě nebudou chybět ani na vizovickém festivalu Masters of Rock, kde jsou Edguy čerstvě potvrzenou kapelou a Tobi se touto skutečností hrdě pochlubil i publiku v Praze. Nedělní vystoupení bylo přehlídkou té nejlepší hudby, jakou metal, ale i rock, může předvést.