U architektury je tomu jinak. Řada i významných staveb byla dokončena až po smrti jejich tvůrců, a přesto si zachovala neotřesitelnou pečeť jejich autentičnosti.

Asi nejznámějším případem je vznosná kopule chrámu sv. Petra ve Vatikánu, od konce 16. století jeden z nejvýraznějších symbolů Říma. Její projektant, sochař a malíř Michelangelo, zemřel uprostřed práce a dílo bylo završeno lucernou až čtyřicet let po jeho smrti. Sice tu došlo k jistým změnám, ale následovníci pokračovali podle Michelangelových plánů a také podle obrovského dřevěného modelu, který mistr ve své dílně vytvořil.

Značná mediální pozornost

Ona velmi zvláštní smrt Jana Kaplického ve stejný den, kdy se mu narodila dcera, i její mediální ohlas v Evropě může nyní značně povzbudit zájem mnoha bohatých investorů a přesvědčit i ty váhající, že by se některé z mnoha architektových snů mohly opravdu uskutečnit. Navíc obrovskou výhodou je, že existuje firma Future Systems, kterou v Českých Budějovicích nyní vede bývalá Kaplického čtyřiapadesátiletá partnerka Amanda Levete, obeznámená do nejmenších detailů se všemi jeho tvůrčími záměry.

Takže pokud se budou realizovat už připravené Kaplického projekty, budou mít tyto stavby do všech nejmenších nuancí přesně takovou podobu, jakou by jim vtiskl sám autor, kdyby žil.

Největší pozornost vzbuzuje zatím Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, které by mělo vyrůst v Českých Budějovicích na místě bývalých kasáren v blízkosti historického centra.

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, které by mělo vyrůst.:.Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, které by mělo vyrůst v Českých Budějovicích.foto: Právo/Archiv

Už loni Kaplický představil model stavby, jež svým tvarem připomíná rejnoka, a vzbudil tím nadšení nejen klienta, kterým je Jihočeská společnost přátel hudby, ale i odborné architektonické kritiky. Náhlé úmrtí architekta jen přesvědčilo Jihočechy, že tento unikát rozhodně chtějí mít ve svém městě, a je to chvályhodné, protože z hlediska stále se rozvíjející kulturní turistiky se tato investice do budoucna určitě vyplatí.

Srdcem budějovického „rejnoka“ budou dvě koncertní síně, větší filharmonická s tisícem sedadel a menší, komorní, se čtyřmi sty místy. Hladký povrch zakřivených stěn napomáhající akustice, nadstandardní polohovatelná sedadla i nejmodernější technické zázemí by mělo nabídnout divákovi nevšední umělecké zážitky. Počítá se tu i s klienty z nedalekého Rakouska a Německa.

Vše je řešeno velmi invenčně. Třeba velká okna nabídnou pohled do zeleně parku, ale mohou být i zastíněna a využita jako promítací plochy pro projekce.

Dvě exkluzivní Kaplického stavby by měly vyrůst i v Konopišti u Prahy, kde se rodí nové odpočinkové a sídelní místo pro bohaté podnikatele. Kromě jedné z vil vyprojektoval Kaplický i tzv. Rádiovku čili klub Volavka, což by měla být luxusní stavba svým tvarem připomínající čepici, kde není žádný pravý úhel a jejímž srdcem bude otevřený krb a nad zákazníky se bude vznášet blankytně modrá střecha se zahnutým komínem otáčejícím se po větru.

Další stavba by měla být u Brna

Další Kaplického nápad by měl zanedlouho spatřit světlo světa na jihu Moravy u Brna. Jde o návrh originálního rodinného domu, který se tvarem podobá slimákovi plazícímu se po zahradě. Mimochodem by tu mělo dominovat i velké okno, jakési oko shlížející na Brno, nápad podobající se myšlence z projektu Národní knihovny.

Realizace Kaplického originálních nápadů by mohla v České republice změnit i mentalitu mnoha bohatých soukromých investorů, pro něž se ideálem stalo tzv. podnikatelské baroko, styl kuriózním způsobem spojující zakořeněnou místní lidovou tvořivost s estetickým nevkusem a prázdnou snahou po luxusní okázalosti.

Česko by se tak vrátilo zpět ke své dobré tradici, kdy tu svoje nejlepší soukormé zakázky získali tak mezinárodně renomovaní architekti, jako byl Adolf Loos nebo Ludwig Mies van der Rohe.