„To jsem ani nevěděla, že z toho bude taková kondolence,“ usmála se pak velkému srdci, které jí předal autor projektu a ředitel společnosti Febio Fero Fenič, jenž k blahopřání dodal: „Věra Chytilová natočila ve Febiu od devadesátých let přes třicet filmů, patří k našim hlavním oporám, takže mohu říci: Febio miluje Věru Chytilovou a dává jí své srdce!“

Film O lásce týrané je velice působivý dokument o obětech domácího násilí, z nichž dvě své letité zoufalství dokonce vyřešily tragickým činem. „Je to pofidérní soudnictví, když se postaví na stejnou úroveň dvacet let trvající promyšlené týrání a jedna zlá minuta, byť v ní nešťastnice vzala svému trýzniteli život,“ řekla k tomu Chytilová a v duchu své pověsti ženy, která celý život tepe do mužských zlořádů dodala: „A zase ji odsoudil mužský soud! Jsem teď ještě o něco větší feministka, protože i když mi do filmu naservírovali i týraného muže, na ženách je násilí pácháno mnohem častěji.“

Zároveň však odmítá, že by byla militantní feministkou: „Muže potřebujeme, já sama jsem vychovala kluka, a je to moje láska, dnes mám dvě vnučky i tříměsíčního vnoučka, a mám ze všech stejnou radost. Ale chlapi jsou méně zodpovědní, chtějí si hlavně pořád hrát, všechno je pro ně fotbal, a podle toho svět vypadá. Když se do politiky dostane ženská, stejně ji hned šoupnou někam na ocas.“

Ač působí svěže a vede život aktivní umělkyně i pedagožky na pražské FAMU, věčná rebelka se na současný svět opravdu zlobí: „Jsme malá země, ty velké nás vždycky převálcují. Přesto bychom nemuseli být svědky takového sobectví a výprodeje až do plné závislosti, jaké vidíme u našich politiků. Z obchodování se stalo kšeftování, chybí mravní výchova i odpovědnost.

Ráda by ještě natočila svůj dávný sen - film o Boženě Němcové. „Nemohu ale čekat další rok, jak mi řekli v televizi. Byl by to můj první historický film, na to potřebuji dost sil, a ty mohou rychle ubývat.“ Teď ji ale čeká oslava. „Osobně bych ten den klidně strávila v posteli, ale protože narozeniny jsou příležitostí k setkání přátel, a těch setkávání je čím dál míň, pozvala jsem hosty, které ráda uvidím a budu ráda, že i oni se sejdou spolu.“