To, že Praha historicky nebyla jen česky mluvícím městem, už jsme vzali na vědomí. Avšak jen zvolna si přiznáváme, co všechno lidé, jejichž rodným jazykem nebyla čeština, pro Prahu udělali.Kolik z těch osobností známe? Jistě A. Loose, jeho Müllerova vila je dostatečně proslulá. A dál? Asi jen znalci vědí, co v Praze vytvořil J. Zasche, A. Mülstein, E. Katona, F. lehmann, E. Wiesner.

Jde přitom o domy, které patří k předním představitelům svých stylů, ať je to secese, moderna, funkcionalismus,o domy na významných místech, mezi nimiž překvapivě asi největší koncentrace bytových domů se najde v Holešovicích. Vily jsou po celém městě a administrativní budovy taky - např. palác Fénix (známý kinem Blaník) od F. Ehrmanna či palác Metro od bratří Kohnových.

Výstava představuje jednotlivé osobnosti stručnými charakteristikami a především velkorysými fotografiemi jejich staveb (snímky E. Havlová, P. Štecha, K. Cudlín. Staveb, které ve městě pravidelně míjíme, ale jen výjimečně víme, kdo je jejich autorem.

Prostor galerie stavby uvádí v nápaditém architektonickém řešení (P. Fanta), které jakoby evokovalo procházku ulicemi a náměstími, se zastávkami u několika modelů. Je to dohromady velmi působivá výstava. Objevná a skutečně dluh splácející. K tomu přispívá i doprovodná publikace, mnohem víc něž jen katalog, která uvádí 67 (resp. 72) autorů.

Splátka dluhu, Praha a její německy hovořící architekti Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 19. prosince 2002 16. února 2003, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, autor výstavy: Zdeněk Lukeš, pořádají: Nadace české architektury, Galerie Jaroslava Fragnera, Museum Ostdeutsche Galerie Regensburg. Ilustrační foto: Bruno Paul: Traubova vila v Praze, 1928 (dnes velvyslanectví Evropské unie), archiv autorky