"Máme signály z magistrátu, že na základě referencí, které o našem výstavním programu získal, by neměl být problém požádat znovu o pronájem ploch pod Letenskými sady," řekl Hlaváček.

"Žádnou oficiální zprávu o případném jednání nemáme," řekl ČTK Luděk Schreib z tiskového oddělení magistrátu. Šéfa odboru kultury a památkové péče Jana Kněžínka, který by o tom mohl vědět více, se ale nepodařilo zastihnout, podle Schreiba je na dovolené.

Prostory na zdi se proměnily v galerii pod širým nebem v roce 2005. Galerie prezentovala společensky kritické projekty, ten poslední parodoval kampaň magistrátu na podporu uspořádání letních olympijských her v Česku. Jmenoval se Kolektivní identita a podle pořadatelů stojí za tím, proč Praha smlouvu s centrem vypověděla. Výstavu připravila skupina Guma Guar.

Kampaň pro uspořádání olympiády v Praze stála podle magistrátu čtyři milióny korun. Primátor ale zároveň označil pravděpodobnost konání her v tomto termínu za "téměř nulovou". Podle Guma Guar tak město propaguje fiktivní událost a kampaň je zcela absurdní.

Praha olympijská se ohradila proti údajnému zneužití svého loga. Podle právní analýzy, kterou si nechali udělat pořadatelé výstavy, by se ale o zneužití loga jednalo jen v případě, že by jej chtěli použít pro obchodní účely. Přesto pořadatelé výstavu předčasně ukončili.

Po výstavě Gumy Guar se měla na zdi pod Letnou konat výstava skupiny Rafani. Koncem května však magistrát Rafanům sdělil, že Guma Guar "porušila práva společnosti Praha olympijská", k jejímž zakladatelům patří i město. Město proto odstoupilo od smlouvy s Rafany o zápůjčce výstavních prostor. Výstava Rafanů se přesto uskutečnila a skupina neinformovala galerii, že s ní Praha zrušila smlouvu. Město následně dalo výpověď i galerii. Proti zrušení smlouvy protestovala nejen galerie, ale i někteří umělci a odborníci.

Téma projektů podle pořadatelů vychází z povahy místa, které svou polohou zaručuje účinnou komunikaci s veřejností. "Hlas lidu", který v minulosti sloužil cílům demokratickým i demagogickým, prochází v rámci projektu Vox populi kritickou analýzou, právě tak jako postavení samotného umělce vstupujícího do konfrontace s veřejným prostorem, říkají.

Na základě bouřlivých ohlasů na výstavu Kolektivní identita se domnívají, že toto téma dokáže oslovit široké spektrum diváků, a tím podpořit průnik současného umění do povědomí společnosti.