Publikoval pod pseudonymem Sirin, a jak píše v doslovu Kamila Chlupáčová, používal jej až do roku 1940, aby se tak odlišil od otce zabývajícího se ponejvíce politickými otázkami. Děj sevřený do šesti dnů v penzionu ruských emigrantů tají vztah jednoho z hrdinů, bělogvardějského důstojníka Lva Ganina, k životní lásce. Čtenář se může dohadovat, nakolik ji Ganin ztratil ve víru občanské války nebo zanikla kvůli jeho sebestřednosti.

Důvodem jeho vzpomínek je příjezd manželky Alexeje Alfjorova, dalšího z orloje postav exilového penzionu. Se znalostí próz Ericha M. Remarquea z let 2. světové války vystihujících pocity lidí uzavřených v jednotvárné komunitě pařížského nebo newyorského exilu vynikne Nabokovova schopnost zachycení osobitosti postav.

Čechovovsky bolestínská Klára, živočišná Ludmila, stařecky zapomnětlivý Podťagin. Prototyp člověka, který uprchl z domova, s nímž ho vážou tisíceré vzpomínky. „Kdykoli se nám zdá o Rusku, nevidíme jeho krásu, na níž si pamatujeme v bdělém stavu, ale něco nestvůrného. Jsou to sny, kdy se nebe kácí a ve vzduchu visí konec světa.“ Touží se dostat do Paříže, ale ztráta rodných kořenů jej zbavuje schopnosti pohybu.

Splní si Ganin svůj sen začít s bývalou láskou nový život, nebo před ní uteče podobně, jako by nebyl schopen zůstat věrný vztahu ve svém „starém“ životě? Poutavý příběh ukazující literární schopnosti budoucího mistra, po němž ve světové literatuře zůstalo víc než jen nejproslulejší Lolita.


Vladimir Nabokov: Mášenka, vydala Paseka
Přeložil Pavel Dominik, doslov Kamila Chlupáčová
116 stran, 229 Kč