Předseda vedení opery Kim Williams řekl, že Utzon byl "stavitelský a kreativní génius, který dal Austrálii a světu významný dar", jenž se stal "jádrem australské národní kulturní identity".

Utzon začal budovu v Sydney stavět již koncem 50. let, avšak po téměř deseti letech stavby musel po konfliktu s tamními politiky Austrálii ve zlém opustit. Své největší životní dílo tam nechal nedokončené a zapřísahal se, že se k protinožcům již nikdy nevrátí. Toto stanovisko porušil až skoro po 40 letech, kdy si v roce 2003 do Austrálie přijel pro prestižní Pritzkerovu cenu, považovanou ve světě architektů za vůbec nejvyšší poctu. Opera v Sydney byla bez jeho účasti otevřena v roce 1973.

Jörn UtzonJörn Utzonfoto: ČTK/AP

Jörn Utzon navrhl i řadu dalších staveb, krom jiného i budovu kuvajtského Národního shromáždění, avšak operní budova se střechou z bílých betonových plachet, které jako by chtěly celý objekt každou chvíli vynést do výše, zastínila veškerý zbytek jeho tvorby. Po konfliktu v Austrálii již bohužel nikdy nedostal zakázku podobného významu.

Většina ostatních Utzonových objektů proto stojí v bezprostřední blízkosti průlivu Öresund mezi Dánskem a Švédskem: v dánském Helsingöru, v Kodani i ve švédském Lundu. Nedaleko od takzvaného Hamletova zámku Kronborgu v Helsingöru, anglicky Elsinoru, který je rovněž památkou chráněnou UNESCEM, stojí i jeho vlastní dům, který si Jörn Utzon samozřejmě navrhl a postavil sám.