S ironií dodal, že cenu získává zpravidla ten, kdo žádnou nedostal nebo může umřít. Porota ocenila jeho dílo s přihlédnutím ke vzpomínkové próze Hodiny klavíru, která přináší svědectví o životě u nás od čtyřicátých let do dneška.

Cenu za překladatelské dílo dostal prof. Jiří Stromšík

Cenu za překladatelské dílo porota přiřkla prof. Jiřímu Stromšíkovi (1939) s ohledem na jeho dosavadní tvorbu. Nechtěla vyjádřit uznání „jen“ za překlad vzpomínek Güntera Grasse Při loupání cibule, ale připomenout překlady Franze Kafky a především díla Eliase Canettiho.

Cenu ministra za přínos v oblasti divadla převzal režisér, scenárista a básník Jan Borna (1960). Porota tak vzdala hold jeho působení v HaDivadle, loutkovém divadle Drak v Hradci Králové, Realistickém divadle v Praze, ale především jeho dílu v Dejvickém divadle a nyní v Divadle v Dlouhé. Podstatnou část jeho režijní tvorby představují autorské inscenace. Vyzdvižena byla i jeho pedagogická práce na DAMU.

Skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták (1925) pak připomněl tradice české hudby i skutečnost, že cenu ministra přijímá v roce 90. výročí založení Československé republiky, v níž vyrůstal.