Cohen se opakovaně vracel. Nakonec nechal na pódiu jen dvě sboristky, které zpívaly píseň If It Be Your Will, začínající slovy, že „pokud je to tvá vůle, nebudu více mluvit“, ale ani to nepomohlo. Ještě jednou se musel vrátit. Vybral píseň I Tried To Leave You – zkouším vás opustit. Teprve pak ho diváci pustili – půlhodiny po plánovaném konci.

Výjimečný koncert potvrdil, jak výraznou postavou Cohen je a kolik lidí ovlivnil. Nebyly to jen stovky písničkářů, které v šedesátých letech inspirovala niterná síla jeho jednoduchých písní, jako byly Suzanne nebo Bird On A Wire. Teprve na koncertě se jasně ukázalo, jak velkou inspirací jsou jeho písně typu The Future nebo Democracy pro balady Nicka Cavea, který otevřeně přiznává, že Cohena obdivuje.

Písně s najazzlými aranžemi zase měly hodně blízko k nahrávkám Stinga. Tak by se dalo pokračovat. Jen málo dnešních autorských zpěváků může říci, že na ně Cohen přímo nebo zprostředkovaně nepůsobil. Samozřejmě Gott, který rozhlasu řekl, že ho koncert nezajímá, protože Cohen je především autor, mezi ně nepatří.

Leonard Cohen je podobně významnou postavou jako Johnny Cash nebo šansoniéři Jacques Brel a Serge Gainsbourg. Zanechal po sobě podobně hlubokou stopu a koncert to potvrdil.

Průřez tvorbou

Cohen nabídl průřez svou tvorbou, od rané Suzanne přes písně z desky I Am Your Man, v níž vyměnil kytaru za klávesy, až po písně z nového tisíciletí. Představil je v uměřených aranžmá, v nichž vedle kytary hrály – podobně jako u Cavea – velkou roli varhany. U některých, kde to bylo nutné, však dbal i na dodržení původního charakteru zvuku, byť sám s kytarou nezahrál ani jednu píseň.

I v jímavé Suzanne mu malinko pomohl hráč na klávesy a sboristky. Ale v Tower Of Song zněly době poplatné klávesy jako na originálu. Cohen v ní hrál na syntezátor i kratičké vyhrávky. Nutno ale podotknout, že právě písním z hodně syntezátorové desky I Am Your Man nová uměřenější aranžmá svědčily lépe než ta původní.

Věk se na Cohenovi příliš neprojevoval, samozřejmě nelezl po bednách a neskákal do publika, ale to nedělal nikdy. V Hallelujah se za podpory sboristek hodně odvázal. Hlas má sice hlubší a drsnější, což trochu ubralo na působivosti Suzanne, ale je pořád plný a silný. A písně, byť byly pomalejší, protože právě takové vždy psal, aby vyzněl texty, rozhodně nepostrádaly drive.

Nadhled nechyběl

Koncert ale ukázal, že Cohen není jen výjimečný písničkář, ale taky mimořádně moudrý pán oplývající suchým humorem. V závěru jedné z písní požádal sboristky, aby dál zpívaly své ta-dy-da ta-dy-dú-va a začal hovořit o tom, že přišel na to, v čem je podstata života, ale že neví jestli to má povědět tak vzdělanému městu, jako je Praha. A když už publikum napnul, tak odpověděl v tom ta-dy-dú-va.

To ale neznamená, že by si žil ve věži ze slonové kosti. Zdůraznil, jakým je ohromných štěstím, že se můžeme sejít na koncertě v tomto světě zmítaným chaosem, ve kterém se hroutí finanční trhy i mizí spiritualita. Obavy ze stavu světa i narážky na neodvratnost konce prostupovaly celým večerem, dávaly mu tragický rámec a umocňovaly jeho výjimečnost.

Cohen však není buldozer pódií, který má publikum na háku a využívá toho. Když se během jedné z prvních písní ozval z publika pískot, přestal hrát, neboť se obával, že je něco špatně se zvukem. Když zjistil, že jde jen o projev nadšení, tak koncert pokračoval.

Kanadský písničkář a básník Leonard Cohenfoto: ČTK/René Volfík

Výjimečná sezóna

Cohen je skutečně výjimečný a můžeme jen litovat, že jsme ho neviděli před dvaceti, třiceti a čtyřiceti lety, abychom na vlastní oči a uši mohli poznat jeho vývoj. Museli jsme se spokojit jen s nahrávkami a Cohen, gentleman ze staré školy, nám poděkoval za to, že jsme udržovali jeho hudbu živou. Snad neslyšel, jak se s jeho písněmi vypořádal Juraj Kukura, když se konjunturálně chtěl přiživit na jeho slávě.

Cohenův koncert završil letošní výjimečnou koncertní sezónu, která nabídla několik mimořádných akcí. Do ČR se vrátil Cohenův plodnější souputník Bob Dylan, v Praze poprvé zazpíval Tom Waits a – abychom nezůstávali jen u písničkářů – poprvé tu vystoupila Kylie Minogue a Iggy Pop se Stooges. To se nestává každý rok.