O tomto filmu se mezi americkými kritiky šeptalo, že půjde o příštího oscarového kandidáta, který by hlavnímu hereckému představiteli Mickey Rourkemu mohl zajistit nominaci na nejcennější sošku udělovanou Americkou akademií.

Pikantní je, že Aronofsky se do Benátek vrátil po dvou letech, kdy tu neúspěšně uvedl svou metaforickou Fontánu - později distribuovanou i u nás na DVD. Tohle podobenství o člověku a věčně obnovující se síle života, zobrazené na půdorysu tisíce let, však stálo na několika žánrových schématech a okřídlených představách o božské kosmologii.

Jinak se ale vznášelo ve lhostejných a povážlivě nudných vesmírných sférách, aniž by k němu divák měl chuť vzlétnout.

O zestárlém sportovci

To ve Wrestlerovi (scénář Robert Siegel) sledujeme aspoň jednoduchý outsiderský příběh, v němž se místo sentimentu rozdávají hrubé rány pěstí. Nicméně drama jedné divošské, zpusté duše se drží při životě na injekcích životního splínu. Všechno se točí kolem zestárlého profesionálního sportovce, který už má své nejlepší sezóny ve wrestlingovém ringu za sebou.

Ale protože nic jiného neumí, pere se dál za prachy, o obživu, jak mu kdo nabídne. Naproti tomu mimo čtyři provazy zápasí se svou dospívající dcerou (Evan Rachel Wood) a hlavně striptérkou Cassidy (Marisa Tomei), s níž by se nakonec rád pokusil nějak znovu poskládat svůj život.

Na benátském festivalu zvítězil nakonec americký snímek Darrena Aronofského Wrestler. V hlavní roli se objevil Mickey Rourke.:. Na benátském festivalu zvítězil nakonec americký snímek Darrena Aronofského Wrestler. V hlavní roli se objevil Mickey Rourke. Foto: Image.net

Rozpaky poroty vedené Wimem Wendersem ze dvaceti jedna soutěžních snímků asi nejlépe dokumentuje udělení ceny za režii a kameru ruskému filmu Papírový voják Alexeje Germana ml.

Ten sice vzdáleně připomene díla jeho slavného otce stejného jména, nicméně příběh sovětského doktora, připravující první cestu Jurije Gagarina do vesmíru v 60. letech 20. století, která vzbuzovala v lidech až náboženské naděje, se akorát utápí v sršivém tempu scének, vtípků a mozaikovitých výjevů šílené doby.

Naproti tomu režim, který neváhal kvůli mezinárodní prestiži sáhnout k čemukoliv a zničit mnoho lidských životů, to nijak lépe nepřibližuje...

Africká diaspora

O to více stojí za zmínku mezinárodní koprodukce Teza, obdařená zvláštní cenou poroty i oceněná za scénář. Etiopská rodačka Heile Gerima načrtává vlastní téma současné africké diaspory. Vypráví osudy Anberbera, vracejícího se po mnoha letech studií medicíny z Německa do rodné vesnice s představami, jak bude pomáhat rodné vlasti.

Nicméně setkání s realitou země stále zjizvené válkou a rozvrácené mafiemi či politickou korupcí přináší mnohá zklamání. Sám se nakonec ocitá v pasti svého domova, v němž nelze žít – ale bez něj to také nejde.

Nejlepším hercem byl vyhlášen Ital Silvio Orlando za roli v rodinném dramatu Pupiho Avatiho z fašistické Itálie 2. světové války, pojmenovaném Giovannin tatínek, které načrtává nebezpečný, až psychotický vztah otce a dcery. Cena za ženský herecký výkon připadla Francouzce Dominique Blanc za výbušnou studii lidských citů čtyřicetileté ženy, která se rozešla s mnohem mladším černošským milencem.

Film Patricka Mario Bernarda a Pierre Trividica Ta druhá se přitom pohybuje na hranici nerovnovážného milostného dramatu a také thrilleru, zavádějícího nás do labyrintu ženské žárlivosti.

Učitel bez vysvědčení

Nás může zajímat, že nejlepším filmem sekce benátských dnů autorů, do nichž byl zařazen i Venkovský učitel Bohdana Slámy, vyhrál italsko-srílanský film Machon Umberta Pasoliniho.

Ten líčí komické anabáze několika chudáků, kteří se snaží za každou cenu dostat ze Srí Lanky na západ do Německa. A kvůli pozvánce na turnaj pořádaný v Bavorsku si dokonce vymyslí falešný národní tým v házené, aniž by ale věděli, jak se tenhle sport vlastně hraje.

Slámův film měl ještě naději na zisk ceny Queer Lion, udělované za nejlepší snímek s homosexuální tematikou. Tuto trofej ale nakonec získal snímek Un Altro Pianeta (Jiná planeta) italského režiséra Stefana Tummoliniho.