Co říkáte novému festivalu?

Ohlasy na festival jsou moc dobré a určitě se z něj časem vyklube velká akce. Samozřejmě první ročník je takový rozjezdový, ale i přesto už vidíme úžasné výkony a světová jména, jako Ion Marin, Charles Dutoit a podobně.

S francouzským hráčem na basetový roh jste hrála poprvé?

Nicolas Baldeyrou je kluk, kterého znám od doby, když mu bylo třináct. To jsem ho viděla poprvé a on hrál neskutečně těžké věci s takovou lehkostí, že jsem si říkala, jaký je to obrovský talent. Vyhrál ve spoustě soutěží a teď je profesorem na konzervatoři v Lyonu.

Už jste s ním vystupovala?

Natočili jsme před sedmi lety CD, které dostalo cenu za nejlepší nahrávku roku. Hráli jsme to potom jen na křtu, na který Nicolas přiletěl do Prahy. Veřejně jsme to představili na festivalu poprvé.

Co si myslíte o Dvořákovi?

Pocházel z rodiny řezníka, ale jeho tatínek byl veliký milovník hudby. Takže kromě toho, že chtěl, aby Dvořák udržoval jeho řemeslo, dal ho studovat také hudbu a kvůli tomu tatínek téměř zkrachoval.

Dvořák po něm nějaké geny určitě měl. Byl fantastický člověk, kterému strašně záleželo na rodině. Byl to člověk plný lásky. Samozřejmě komunikoval o své práci, o tom, za kolik prodá nějakou skladbu, ale bylo to v rámci jeho profese.

Hrajete někdy i na saxofon?

Mám ho doma a jazzu jsem se svého času chtěla věnovat, ale pak jsem od toho upustila, protože jsem na to neměla čas a chtěla jsem se pořádně věnovat klarinetu a klasické hudbě.

S příchodem dětí se to všechno redukovalo opravdu jen na to nejdůležitější, a to je ta klasika. Teď se spíš věnuji staré hudbě, trochu ji studuji a začala jsem se učit na staré nástroje.

Pořádáte i své kurzy. Co od nich očekáváte?

Učím na pražské konzervatoři a kurzy mám v Domažlicích. Letos proběhl druhý ročník a musím říct, že oba turnusy byly naplněny takovou sváteční atmosférou.

Přemýšlela jsem, čím to je, a pak mi došlo, že v těch Domažlicích jsou opravdu lidi, kteří mi pomáhají nejenom proto, aby se u nich ve městě něco dělo nebo že to mají v popisu práce, ale proto, že je to strašně bavilo.

Letos jsem měla devatenáct účastníků, loni jich bylo téměř ke třiceti, ale to už bylo trochu moc a neměla jsem na ně tolik času.