"Na osm zpracovaných návrhů musíme pohlížet jako na akademické projekty. Přináší řešení neotřelá a mladá, nezatížená konvencí a v mnohém možná i kontroverzní," říká profesor AVU a vedoucí pedagog Emil Přikryl.

Práce podle něj vznikly nezávisle na současných diskuzích o projektu nové budovy knihovny na Letné podle návrhu architekta Jana Kaplického, do zadání projektů nezasahovalo ani ministerstvo ani samotná knihovna.

Kapacity Klementina jsou nedostačující

Klementinum, jehož kapacity jsou již v současné době nedostačující, prochází už dva roky rekonstrukcí. Jeho celková obnova je však podle NK závislá na výstavbě nové budovy.

Budoucnost projektu je ale velmi nejistá. Ministr kultury Václav Jehlička dokonce minulý týden prohlásil, že se neuskuteční. Knihovníci proto uvažují o přepracování plánované obnovy.

"Práce studentů jsou pozoruhodným inspiračním zdrojem, je ovšem značně zavádějící, když se jejich ryze akademické studie někdo pokouší interpretovat jako reálnou variantu k současnému stavu," reaguje v prohlášení Zdeněk A. Tichý z úseku komunikace Národní knihovny.

Podle něho by památkáři neschválili výstavbu nové budovy přímo na Mariánském náměstí či vestavbu nových objektů na nádvořích Klementina, natož je podle knihovníků nemožné umístit skladovací kapacity do podzemí.

Barokní areál a moderní pojetí se vzájemně nevylučují

"Musí se 'odtabuizovat' to, že se knihy nedají dát do podzemí. I samotná budova Klementina se dá přestavovat. I do něho se dají vkládat moderní prvky," tvrdí Přikryl.

Analýzy studentů podle něho ukázaly, že velkorysá dispozice barokního areálu na Starém Městě nevylučuje možnost vyhovět moderním trendům poskytování knihovnických služeb. Přikryl poukázal na to, že se kapacity Klementina měly prověřit mnohem dřív a hledat další možná řešení v rámci jeho budovy.

"Bývalé vedení Národní knihovny se variantami budoucího umístění Národní knihovny intenzivně zabývalo již v 80. a 90. letech minulého století," oponuje Tichý.

Návrh studentů by zvýšil kapacitu až na deset miliónů svazků

Studenti v projektech zjistili, že počet uložených svazků s využitím navrhovaných úprav by se zvýšil až na deset milionů. To je zhruba rezerva na padesát let. Právě takovou kapacitu by měla pojmout i nová budova knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. NK by raději postavila novou knihovnu pro novodobé fondy, usiluje o to už čtyři roky. Jedním z důvodů je i to, že chce novou knihovnu postavit mimo záplavovou oblast.

Podle Přikryla vytvořil z Klementina maximální prostor pro skladování knih architekt a urbanista Ladislav Machoň. Ve 20. letech minulého století naplnil tehdejší zadání a vytvořil z Klementina maximální prostor pro skladování knih. Dodnes je ale za svůj počin kritizován některými památkáři kvůli necitlivému zásahu do barokního areálu.

Pokud by se podařilo postavit novou budovu knihovny, mělo by se podle plánů vedení NK Klementinum otevřít více veřejnosti a výuce. S tím Přikryl nesouhlasí, obává se, že by se historická budova mohla stát turistickou atrakcí.