Součástí centra je i rekonstruovaná privátní knihovna Franze Kafky. Co vedlo centrum Franze Kafky k tomu ji vybudovat?

Knihovna se po smrti Kafky a jeho sestry Ottly ocitla na univerzitě ve Wuppertalu. Získat cokoli z Kafkovy pozůstalosti v České republice bylo téměř nemožné. Německý antikvář Herbert Blank se začal věnovat sestavování souboru knih, které měl Kafka ve své domácí příruční knihovně. Podařilo se mu je vypátrat, nakoupil stejná vydání a knihovnu takto zrekonstruoval. Pak ji nabídl firmě Porsche, která se rozhodla navrátit ji zpět do České republiky.

Knihovna je umístěna ve sklepních prostorách sídla Společnosti Franze Kafky. Proč právě tam?

Kafka ve svém díle píše, že kdyby mohl, tak by nejraději psal v hlubokém sklepě, kde by ho nikdo nerušil a jídlo by mu podstrkovali pod mříží. Náš sál, který je umístěný v podzemí, tak trochu symbolizuje jeho přání. Proto je knihovna dole a prostor slouží i jako malé pódium, kde se pořádají literární večery, divadelní představení.

Co jste v sále konkrétně pořádali?

Například v rámci bienále Kafka / Borges – Praha / Buenos Aires tady vystoupila paní María Kodama, Borgesova manželka. Loni tu byl moc hezký pořad při příležitosti udělení mezinárodní literární ceny Franze Kafky, kterou získal francouzský básník Yves Bonnefoy, své knihy zde uvádějí Arnošt Lustig, Petr Borkovec, Václav Cílek. Sál využíváme i k promítání filmů a ke komorním koncertům. Naše pořady jsou veřejnosti přístupné a zdarma.

V sále je také několik sochařských děl zobrazujících Kafkovu osobu...

Jedním z našich velkých projektů byla i realizace Kafkova pomníku. Stojí na magickém místě, o které se dělí Staré Město s Josefovem. Vítězný návrh Jaroslava Róny spolu s ostatními návrhy soutěže jsou umístěny v prostoru privátní knihovny Franze Kafky.

Kde je vaše sídlo?

Sídlíme v Praze v Široké ulici 14. Když jsem sem poprvé přišla a viděla zruinovanou budovu s opadanou omítkou, uvnitř harampádí a vlhké stěny posázené plakáty nahých žen, avšak s krásným dvorkem a atmosférou, řekla jsem si, to má genia loci. Sem Kafka patří. Začala jsem shánět peníze na rekonstrukci. Podařilo se. Představte si, kdyby Centrum Franze Kafky byla hypermoderní budova na Jižním Městě…

Jaké jsou vaše plány do budoucnosti?

Na podzim tu chceme zřídit literární klub. Chystáme večery poezie, současné literatury a cyklus divadelních představení. Dva naši laureáti literární ceny Franze Kafky, Elfriede Jelinek a Harold Pinter, získali Nobelovu cenu za literaturu. My jsme tehdy laureáty vyhlásili na jaře a poté je vybrala i porota Nobelova. Proto bychom sem rádi zvali laureáty Nobelovy ceny.

Letošní cena Franze Kafky, kterou získal spisovatel Arnošt Lustig, bude slavnostně vyhlášena 23. října v Brožíkově sálu Staroměstské radnice. Na 24. září chystáme den otevřených dveří Společnosti Josefov – otevřené město Franze Kafky. Den plný literatury, hudby, filmu, výrazového tance a setkání se známými osobnostmi. Chceme tím také připomenout 125. výročí Kafkova narození. Nakladatelství chystá vydání několika nových titulů.

Co vás osobě k dílu Franze Kafky přivedlo?

Kafku jsem četla, ale ne moc. Nejvíce mě k němu přivedla práce v Centru Franze Kafky. Najednou jsem se do něj nořila víc a víc a musím říct, že čím víc Kafku čtete, tak tím víc ho milujete.