Termín sitcom je odvozen od anglického situation comedy, neboli situační komedie. Před dlouhodobým dějem v něm mají přednost krátké vypointované příhody a scénky. Epizody bývají uzavřené, hrdinové výrazní, ale charakterově stálí. Už to je důvod, proč typicky americký žánr u nás zatím nenašel širší oblibu, obecně je evropská zábava mnohem více příběhová, románová.

Comeback by měl přinášet příhody vysloužilého zpěváka 80. let (Tomáš Matonoha) v kontrastu s odlišně hudebně orientovaným bratrem a sedmnáctiletou dcerou. Jeho žánrový předchůdce na Nově, seriál Nováci, však zaslouženě zapadl.

Živý i přimíchávaný smích

Nezbytnou součástí sitcomů, a pro diváka poznávacím znamením, je smích na pozadí, zpravidla snímaný přímo při natáčení, kam je navezeno živé publikum. Jedním z problémů zmiňovaných Nováků bylo, že byl přimíchán zpětně, často na místa, kam vůbec nepatřil.

„Nováci nejsou jediným českým sitcomem, Česká televize si ho také zkusila: Pra Pra Pra se odehrával v pravěku a scénář k němu napsal František Ringo Čech, o novinářích vyprávěl Duch český, režírovaný Antonínem Procházkou. Všechny ale měly jeden společný důvod neúspěchu: nedodržení pravidel formátu. Uměle přimíchaný smích byl už jen logickým výsledkem jakési české cesty. Chyby byly už v práci scenáristů, v nasazování do programu a podobně,“ říká Milan Kruml, který má na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy přednášky o televizní zábavě.

A jak je to se zahraničními sitcomy u nás? „Vzhledem k tomu, že nezná prostředí, nezná reálie, musí se český divák spokojit s tím, že mu buď přijdou vtipné, nebo ne. Případně, že je mu blízká výchozí situace, protože ty jsou u sitcomů zpravidla univerzální – vztahy v manželství, mezi rodiči a dětmi, hledání partnera,“ říká Kruml.

Nad ostatními ční americký M. A. S. H.

Většina dovezených sitcomů u nás neuspěla. Najde se ale pár výjimek. „Na prvním místě M. A. S. H. Má silné téma, dobře vymyšlené postavy, vynikající herecké výkony a výborný dabing,“ upozorňuje Kruml.

Ten u nás ale jako klasický sitcom vnímán není, i proto, že smích publika na pozadí byl v českém dabingovém studiu vymazán. M. A. S. H. je nejúspěšnější i ve své domovské zemi, k čemuž jistě přispělo, že se začaly příběhy doktorů z korejské války vysílat v době vrcholící vietnamské agónie. Premiéru poslední epizody v roce 1983 vidělo neuvěřitelných 125 miliónů lidí, což je mimo sportovní přenosy nejvíc v historii americké televize.

M. A. S. H. byl unikátní i tím, že ukázal, že se zábava dá dělat i o prostředí, kde umírají lidé, a popřel tradici rodinného sitcomu, který v počátcích dominoval. Jako příklad může sloužit slavný americký seriál Táta to ví nejlépe z padesátých let, kde otec přišel domů z práce a během epizody vyřešil všechny rodinné trable, které se mezitím nashromáždily.

Dnes už se bez originalních postav a atraktivního prostředí úspěšný sitcom neobejde. Obojí mají i další u nás populární seriály: Ženatý se závazky (parodie na rodinný formát), Alf (v hlavní roli s mimozemšťanem) nebo o fenomén singles se opírající Přátelé.

Věhlasu podobných děl nejspíš Comeback nedosáhne, mohl by ale založit českou tradici sitcomů, ze které by časem těžili další tvůrci.