Hlavní obsah

Velkolepé portréty ryté do skla

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno v letní sezóně nehostí jen bienále grafického designu, ale na hradě Špilberku také výstavu jednoho z předních světových sklářských výtvarníků, letos osmdesátiletého Jiřího Harcuby (narozen 6. prosince 1928). Soubor, který s autorem připravil jako kurátor Jiří Bohdálek, je retrospektivní. Kromě děl přímo z autorova pražského ateliéru tu jsou zápůjčky z muzeí, nejstarší exponáty pocházejí ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Foto: Peter Kováč , Právo

Francouzský básník Charles Baudelaire v pojetí Jiřího Harcuby ze soukromé pražské sbírky patří k ozdobám brněnské výstavy.

Článek

Harcuba v tom nejlepším slova smyslu navazuje na starou tradici, kterou v Čechách založili v době manýrismu Kašpar Lehmann a v 19. století Dominik Biman. Rytí do skla se naučil v sklárnách v rodném Harrachově. „Nosí v sobě podkrkonošskou tradici,“ tvrdí Bohdálek, „odkud má svůj cit pro rytmus, dokonalé pochopení účelu věci, které čteme z jeho děl imponujících svou výrazností, poetickou jímavostí a jasnou sdílností.“

Jako rytce ho nejvíce zaujala lidská tvář. Do skla vytváří s oblibou portréty, zejména významných historických a kulturních osobností. Zaujala ho třeba tvář Zappy, Stravinského, Dalího, Komenského, Masaryka, Puškina, Wericha nebo Baudelaira. O svém umění říká, že rytím zanechává ve skle stopy a inspiraci k nim mu nenabízí jen moderní umění, ale i projevy nejstarších civilizací, pravěké rytiny na skálách, primárná umění domorodců Austrálie, Afriky a Oceánie či asijská kaligrafie. Svoje mistrovství předává Harcuba dál. Pravidelně už dvacet let učí rytinu do skla na speciálních kurzech v USA, kde má svoje oddané žáky.

Učil i na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Nastoupil tu jako asistent v roce 1961 a zůstal následujících deset let. Pak byl donucen odejít. Důvodem se stala bronzová medaile k 50. výročí vzniku Československa, kterou vydali američtí krajané v Chicagu. Do Prahy vtrhla spojenecká vojska a Harcuba k hlavnímu motivu ženy, která ochraňuje stromek lípy, přidal ještě pět bodáků, které na ní míří. Za hanobení spojenců byl odsouzen do vězení na čtyři měsíce, hrozilo mu ale pět let.

„Vězení bylo pro mě úplně nová zkušenost. Žil jsem ve spěchu, honil různé termíny, a najednou jsem měl spoustu času. A poznal neuvěřitelné osudy různých lidí. Na jednu toaletu nás na Pankráci bylo šestatřicet. Ale člověk vzpomíná jen na to lepší. Ale nijak jsem tím nezatrpknul. Učit jsem nemohl, ale pracovat naštestí ano a po čase jsem znovu i vystavoval.“

Brněnská výstava nabízí 250 exponátů a je to bilance úctyhodná, objevitelská a výtvarně osvěžující. Škoda, že toto velkolepé dílo je tak málo mezi českou veřejností známé, i když každý z nás se s Harcubovým uměním setkává prakticky denně, protože umělec je autorem výtvarného návrhu na českou pětikorunu.

Ve světě je přijímán s obdivem a respektem. Na jaře 2001 se jeho fantazijní město vyryté do křišťálového skla na dražbě v německém Heilbronnu odkleplo  za 150 tisíc marek, což tehdy v přepočtu byly 3 milióny korun. Žádný z žijících českých umělců takové ceny dosud nedosáhl.

Rozhovor s Davidem Whitehousem, ředitelem muzea skla v americkém Corningu

Dostal jste se do Brna jen jako zvídavý americký turista?

Pro cestu jsem se rozhodl právě kvůli Harcubovi a jeho výstavě. Známe se velmi dobře a jsme přátelé. Jiří u nás na Corningu vede letní kurzy rytí do skla. Spolu se vracíme do USA, protože tam za pár dní výuka začíná. Vážíme si jeho zájmu o Corning. Ostatně před třemi roky se stal čestným společníkem našeho muzea, což je pocta jen pro ty nejvybranější světové tvůrce a mecenáše.

Jaký je váš dojem z výstavy?

Naprosto úchvatný soubor. Nejraději bych to celé odvezl do USA. Harcuba respektuje starou řemeslnou tradici a tím, že se jeho sklo v královské kapli Špilberku dostává do dialogu s historickým prostředím, jsou i díla, které dobře znám, ozvláštněna a mám pocit, jako bych jejich krásu znovu objevoval. Myslím, že takovou mimořádně působivou bilanci si ke svým osmdesátinám zasloužil.

Koho si nejvíce vážíte z českých sklářských výtvarníků?

Jiřího Harcuby a Stanislava Libenského. Oba jsou výjimečné osobnosti, oba přinesli do uměleckého skla něco nového. Jsem rád, že tady v Brně se vlastně setkávají, protože mysticky působící okna pro královskou kapli vytvořil právě Libenský a světlo pronikající do interiéru síně ozvláštňuje Harcubovo sklo. Rád bych dodal, že Harcuba je respektován i jako medailér. Významná organizace, jakou je Americká numismatická společnost, mu udělila jednu z nejvyšších cen za celoživotní dílo.

Jiří Harcuba, sklář a sochař, Hrad Špilberk Brno,

Jiří Harcuba, sklář a sochař, Hrad Špilberk Brno, kurátor výstavy Jiří Bohdálek

do 28. září, denně kromě po 9 - 18 hodin

Reklama

Výběr článků

Načítám