Harcuba v tom nejlepším slova smyslu navazuje na starou tradici, kterou v Čechách založili v době manýrismu Kašpar Lehmann a v 19. století Dominik Biman. Rytí do skla se naučil v sklárnách v rodném Harrachově. „Nosí v sobě podkrkonošskou tradici,“ tvrdí Bohdálek, „odkud má svůj cit pro rytmus, dokonalé pochopení účelu věci, které čteme z jeho děl imponujících svou výrazností, poetickou jímavostí a jasnou sdílností.“

Jako rytce ho nejvíce zaujala lidská tvář. Do skla vytváří s oblibou portréty, zejména významných historických a kulturních osobností. Zaujala ho třeba tvář Zappy, Stravinského, Dalího, Komenského, Masaryka, Puškina, Wericha nebo Baudelaira. O svém umění říká, že rytím zanechává ve skle stopy a inspiraci k nim mu nenabízí jen moderní umění, ale i projevy nejstarších civilizací, pravěké rytiny na skálách, primárná umění domorodců Austrálie, Afriky a Oceánie či asijská kaligrafie. Svoje mistrovství předává Harcuba dál. Pravidelně už dvacet let učí rytinu do skla na speciálních kurzech v USA, kde má svoje oddané žáky.

Učil i na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Nastoupil tu jako asistent v roce 1961 a zůstal následujících deset let. Pak byl donucen odejít. Důvodem se stala bronzová medaile k 50. výročí vzniku Československa, kterou vydali američtí krajané v Chicagu. Do Prahy vtrhla spojenecká vojska a Harcuba k hlavnímu motivu ženy, která ochraňuje stromek lípy, přidal ještě pět bodáků, které na ní míří. Za hanobení spojenců byl odsouzen do vězení na čtyři měsíce, hrozilo mu ale pět let.

„Vězení bylo pro mě úplně nová zkušenost. Žil jsem ve spěchu, honil různé termíny, a najednou jsem měl spoustu času. A poznal neuvěřitelné osudy různých lidí. Na jednu toaletu nás na Pankráci bylo šestatřicet. Ale člověk vzpomíná jen na to lepší. Ale nijak jsem tím nezatrpknul. Učit jsem nemohl, ale pracovat naštestí ano a po čase jsem znovu i vystavoval.“

Brněnská výstava nabízí 250 exponátů a je to bilance úctyhodná, objevitelská a výtvarně osvěžující. Škoda, že toto velkolepé dílo je tak málo mezi českou veřejností známé, i když každý z nás se s Harcubovým uměním setkává prakticky denně, protože umělec je autorem výtvarného návrhu na českou pětikorunu.

Ve světě je přijímán s obdivem a respektem. Na jaře 2001 se jeho fantazijní město vyryté do křišťálového skla na dražbě v německém Heilbronnu odkleplo  za 150 tisíc marek, což tehdy v přepočtu byly 3 milióny korun. Žádný z žijících českých umělců takové ceny dosud nedosáhl.

Jiří Harcuba, sklář a sochař, Hrad Špilberk Brno,
kurátor výstavy Jiří Bohdálek
do 28. září, denně kromě po 9 - 18 hodin