Hlavní obsah

Písničkář NiceLand vydává své první album Little Black Book

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Než jsem loni vyhrál soutěž Coca-Cola Popstar, hrál jsem si doma s bratrem na kytaru a skládali jsme písničky. Písnička je hotová tehdy, když si ji po dvou dnech pamatuji, aniž bych si ji pustil nebo nahlédl do poznámek, říká písničkář NiceLand, který vydává své první album Little Black Book.

Foto: Sony BMG, Právo

Písničkář NiceLand. Vlastním jménem Michal Motyčka.

Článek

Kde se NiceLand vzal?

Pocházím z Bruntálu. Než jsem loni vyhrál soutěž Coca-Cola Popstar, hrál jsem si doma s bratrem na kytaru a skládali jsme písničky. Potom jsem s kamarády nahrál demosnímek, díky němuž jsem se do té soutěže dostal. Tam jsem se vlastně ocitl z pozice náhradníka, místo kapely Photolab.

Skládáte dnes jinak než ve svých začátcích?

Můj přístup se asi moc nemění. Snad jenom ta angličtina je na lepší úrovni. Zpočátku jsem se pokoušel o složité obrazy, až básně, čím víc jsem ale uměl anglicky, tím se mé texty zjednodušovaly. Vždycky jsem psal hodně o sobě.

Máte mezi textaři nějaký idol?

Z českých autorů mě vždycky bavili Jarek Nohavica a Petr Fiala z Mňágy a Žďorp. Nohavica má úžasnou slovní zásobu, krásné obraty a ještě to dobře zní, což je velké umění. U Fialy mě baví jednoduchost a syrovost. Ze zahraničních textařů mám rád Michaela Stipea z R. E. M. Nesnažím se mu ale přiblížit, protože on má velmi složité texty, ve kterých je několik vrstev.

Co musí písnička mít, aby byla podle vás dokončená?

Musí v ní zůstat pocit, se kterým jsem ji začal psát. K textům se často vracím, málokdy je napíšu napoprvé. Písnička je také hotová tehdy, když si ji po dvou dnech pamatuji, aniž bych si ji pustil nebo nahlédl do poznámek. Mé skladby fungují jako zápis do deníku. Vztahují se ke konkrétním situacím.

Vedete si i osobní deník?

Na to jsem moc líný a můj život není zase tak zajímavý. Když něco stojí za to, vznikne písnička. Jsem člověk sentimentální, melancholický, nostalgický až depresivní.

Je to bez výjimky v textech, v muzice tolik ne, což je možná dobře. Uvědomuju si, že někoho nemusí bavit poslouchat celé album smutných písniček. Hrozně závidím lidem, kteří jsou pořád veselí.

Které skladby z alba jsou pro vás nejdůležitější?

Song Owed a Homes, poslední dvě na albu. Jsou nejosobnější, a když je hraju, není mi moc dobře. Nejsou o veselých věcech. Ta první je o sebevraždě, kterou jsem se kolem osmnáctého roku života zaobíral. Byl to hloupý věk, přestěhovali jsme se z Bruntálu do Prahy, byl jsem tu nový a cítil se sám. Homes je o mém dosud nejdůležitějším vztahu a rozchodu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám