Adam Dorn neboli Mocean Worker produkuje ukázkovou "divnou" muziku, která se v rádiích moc nehraje, maximálně po půlnoci. Nechá se ovlivňovat různými sexy "vykopávkami", jako jsou hammondkové skupiny z 60. let nebo ještě mnohem starší swingové big bandy a nepohrdne ani latino-jazzem. 

Všechno to prožene přes computerový masomlejn, tu přidá elektronické bicí, tu sampl a vyleze mu z toho pěkně neposedný hudební karbanátek.       

Podle svých vlastních slov nejvíce obdivuje hudebníky, jako jsou Les McCann, Ramsey Lewis, Eddie Harris nebo skupina War. Uvádí dokonce i Van Halena, to byl ale možná vtip, i když u něj člověk nikdy neví. Za posledních deset let se podílel na mnoha deskách jako producent, přispíval na soundtracky (Ďábel nosí Pradu, Pán a paní Smithovi) a vydal pět sólových desek.

Svůj nejnovější eklektický opus s prvky soulu, funky a latiny nazvaný Cinco de Mowo! nahrál např. s Herbem Alpertem, Stevenem Bernstein či Marcusem Millerem a ojediněle se rozhodl pracovat i s lidským hlasem (vynikající Alana Da Fonseca ve skladbě Que Bom).

Možná se zpěvem neměl tolik šetřit, deska by sice pak nezněla tak alternativně, ale zase více lidsky. I takhle je každopádně dost zábavná.

Poslechněte si ukázky zde