Očekávala jste, že vaše loňské album Dotyk bude prodejně tak úspěšné?

Samozřejmě jsem to neočekávala, protože ta deska není žádná zásadně komerční záležitost a nebyla speciálně postavená na žádném rádiovém hitu. Byla úplně jiná než debut Spousta andělů. Pro mě to byl první autorský krok a při něm člověk neočekává, že by mohl být prodejně nějak moc úspěšný. Spíš jsem byla ráda, že jsem přípravu a realizaci alba dotáhla do konce. Deska roku, kterou jsem za Dotyk dostala, má pro mě velikou cenu.

Chápete to jako signál souhlasu se směrem vaší tvorby od posluchačů?

To je velmi složité. Člověk si chce koupit nějakou desku a jde o to, jestli si ji půjde koupit na základě toho, že předešlá měla velký úspěch, anebo už opravdu slyšel v rádiu nějakou novou píseň a ta se mu natolik líbila, že se pro album vypravil. Jsou to dvě různé věci a v mém případě jsou samozřejmě obě možné. Že se alba Dotyk loni prodalo téměř čtyřicet tisíc kusů vnímám ale jako výraznou podporu.

Dotyk bylo velmi osobní, možná až intimní album. Budete v tomto duchu natáčet i své další desky?

Rozhodla jsem se, že si nebudu klást nějaká omezení. Od první chvíle, kdy jsem po SuperStar začala točit, jsem v hlavě nějaká měla, což kolikrát věci příliš nepomohlo. Možná to nebylo až tak zásadní, ale svým způsobem to vliv na výsledek mělo. Chtěla jsem například nahrát rockovou desku, ale vyšlo z toho v případě debutu něco úplně jiného. Řekla jsem si, že budu tvořit tak, jak budou nápady přicházet. Řídím se podle toho a některé nápady už mám připravené.

Jsou to pouze vaše nápady?

Ano, všechny věci, na kterých jsem začala pracovat, jsou mé vlastní. Zatím jsem na nich s nikým nespolupracovala, ale chystám se na to.

Aneta Langerová se svými trofejemiAneta Langerová se svými trofejemifoto: Právo/Milan Malíček

Na vaše loňské halové turné nepřišlo tolik diváků, kolik jste si zřejmě přála. Berete titul absolutní vítězky Desky roku jako satisfakci?

Hodně jsem se zabývala tím, proč nebyl ohlas diváků na to turné takový, jaký jsem si představovala. Mohlo to být třeba tím, jak vystupuju v médiích, jelikož se vždycky snažím být přirozená, taková, jaká jsem. Mohly v tom být ale i jiné důvody. Nekladu při své propagaci důraz na nějaké charisma. Když si vzpomenete na plakáty nebo billboardy na turné, nebyl na nich žádný akční moment, který by lidi přilákal. Spíše jsem se to snažila ladit takříkajíc do umělečna. Snažila jsem se tomu dát přirozenou tvář, což mohlo mít také vliv. A určitě na tom měla podíl i deska Dotyk tím, že byla velmi osobní. Já ji ale vnímám jako svůj první samostatný krok, takže jsem ve výsledku velmi spokojená. Jak s průběhem loňského turné, tak i s tím, jak dopadla prodejně, tedy i s cenou, kterou jsem za ni dostala.

Sledovala jste volbu českého prezidenta?

Sledovala, a velice pozorně. Už při první volbě jsem byla přichystaná na to, že prezident bude zvolen, ale ukázalo se, že jsem zřejmě dost naivní. Musím přiznat, že na mě hodně zapůsobil pan Švejnar a byla bych raději, kdyby se prezidentem stal on. Vím současně, že se nestalo nic hrozného, když byl zvolen Václav Klaus.